Kraj povolil rozšíření drůbežárny. Kučerovští ji nechtějí

Kučerov - Přestože obyvatelé Kučerova na Vyškovsku nechtějí, aby se v jejich obci rozšiřoval chov brojlerů, dostala farma se sídlem v sousedních Rostěnicích zelenou od Jihomoravského kraje. Z 60 tisíc kuřat by tak měl vzniknout chov 300 tisíc kusů. Místní se bojí zápachu a prachu. Už dnes je zápach ve vesnici při vyskladňování drůběže značný a při zvýšení kapacity chovu bude podle místních neúnosný. Občané jsou z rozhodnutí kraje rozčarovaní a chtějí rozšiřování farmy zabránit.

„Podepsali už dvě petice, v nichž jednoznačně vyjádřili svůj názor, že rozšiřování farmy nechtějí. Zatím nám to ale nebylo nic platné. Nezbývá než se bránit, až se bude vyřizovat stavební povolení,“ prohlásil starosta obce Kučerov Vlastimil Bačovský (nez.).

On sám vůbec nechápe, jak mohla studie posouzení vlivu na životní prostředí vůbec rozšíření farmy odsouhlasit. „Tvrdí se v ní například, že když se chov rozšíří, zápach z hal půjde do okolních kopců a ne do vesnice ležící v údolí. Ale my, kteří tady žijeme, dobře víme, že to je hlavně ve vesnici. Už teď je to hrozné, natož až ten chov bude pětkrát tak velký,“ dodal rozzlobený starosta.

Haly, kde se drůběz chová, leží jen dvě stě metrů od bytové zástavby, kterou měla obec v plánu rozšiřovat. Teď je ale otázka, jestli se vůbec obecní záměr uskuteční. „Kdo by s takovou perspektivou chtěl v obci stavět,“ ptá se starosta.

Místní: Lidé, kteří vyřizují povolení, asi nikdy nebydleli u drůběžárny 

Občany se snaží uklidnit vedoucí odboru životního prostředí Jihomoravského kraje Anna Hubáčková, podle níž není studie EIA stavebním povolením. „Samozřejmě bude potřebné vyjádření hygieniků, veterinářů a dalších orgánů, než se stavba vůbec povolí. Nechceme, aby se v provozu zvyšovala prašnost. V podmínkách je také jasně řečeno, že se musí na odvětrání prostor použít taková technologie, aby se z budoucích hal nešířil zápach,“ prohlásila Hubáčková. Poslední větu o technologii ale slyšeli obyvatelé v mnoha obcích, kde se budovali „bezzápachové“ provozy důbežáren. Každý, kdo vedle takové farmy žije, ale dobře ví, že zapáchá. A tak vyznívá vysvětlení Hubáčkové pro občany Kučerova naprázdno.

Kučerovské neuklidnilo ani prohlášení předsedy představenstva společnosti, která chce v obci stávající počet hal ze čtyř na osm rozšířit. Podle Vítězslava Navrátila to totiž firma v současné době nízkých výkupových cen ani nemá v plánu. „Chtěl jsem mít jen jistotu, že těch osm hal unese tamní životní prostředí. Rozhodně se ale nechystám je teď stavět,“ prohlásil Navrátil.

Starosta Kučerova ale jeho slovům nepřikládá příliš velkou váhu. „Proč by si něco takového vyřizoval, když to nechce stavět. Vždyť to stojí peníze a námahu. Já tomu prostě nevěřím,“ dodal Bačovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Nelegální odpad z Brna začne německá firma odvážet v úterý, uvedlo ministerstvo

Více než 280 tun nelegálního odpadu, který do brněnských Horních Heršpic navezla německá firma Roth Interantional, začne německá strana odvážet v úterý 10. února. Na sociální síti X o tom informovalo ministerstvo životního prostředí.
včera v 08:57

Po kritice se změní způsob výměny svítidel v Praze. Mapa ukazuje jejich rozmístění

Při výměně veřejného osvětlení v Praze se mají nově standardně používat LED svítidla s teplotou světla na spodní hranici doporučené normy, která město dosud umisťovalo v rezidenčních čtvrtích, avizuje náměstek pražského primátora Michal Hroza (TOP 09). Jedná se o reakci na petici proti výměně teplých sodíkových výbojek za studenější LED svítidla. Petici projednával kontrolní výbor magistrátu, příští týden se jí bude zabývat také zastupitelstvo.
4. 2. 2026

Substitučním lékům pro závislé hrozí výpadky, distributor odchází z trhu

Americká farmaceutická společnost Indivior, největší distributor léků pro závislé na opiátech v Česku, končí. České televizi to potvrdilo ministerstvo zdravotnictví i nezisková organizace Společnost Podané ruce, která se dlouhodobě věnuje substituční léčbě uživatelů drog. Při ní pacienti dostávají léky nahrazující účinky omamných látek. Tyto preparáty v Česku užívají tisíce lidí.
4. 2. 2026

Počasí v částech Česka zkomplikovalo dopravu

Ledovka a námraza zkomplikovaly v úterý dopravu v části Česka. Například ve Středočeském kraji, kde některé autobusové spoje vůbec nevyjely. Problémy se objevily také na jižní Moravě, kde byly některé komunikace zcela nesjízdné a regionální autobusové linky tak neobsluhovaly některé obce. Nehody dočasně zablokovaly dálnici D8 na severu Čech. U Holušic na Strakonicku došlo k vážné autonehodě. Meteorologové před polednem varovali před ledovkou a námrazou na Českomoravské vrchovině, které mají trvat až do noci na čtvrtek.
3. 2. 2026Aktualizováno3. 2. 2026

Na Českomoravské vrchovině se kromě námrazy tvoří i ledovka

Na Českomoravské vrchovině a v jejím okolí se od pondělního večera při zesilujícím větru tvoří námraza – může být i silná a lidé v regionu by s ní měli počítat do středečního večera, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). S ohledem na tvorbu námrazy varoval před rizikem lámání větví či trhání drátů elektrického vedení. Večer ČHMÚ přidal pro širší oblast varování i před ledovkou.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Připadali jsme si jako ptáčci vyhození z hnízda, vzpomíná obyvatelka vystěhované obce

V letech 1940 až 1945 bylo z třiatřiceti obcí v oblasti Drahanské vrchoviny a Malé Hané nuceně vystěhováno téměř dvacet tisíc obyvatel. Nacisté chtěli v oblasti rozšířit vojenský výcvikový prostor. Mnohé vsi byly zničeny nebo těžce poškozeny a část obyvatel se po válce už nikdy nevrátila. Jejich příběhy přibližuje výstava Donuceni odejít v Muzeu Vyškovska.
2. 2. 2026

Hasiči našli ve Fakultní nemocnici Brno řadu porušení protipožárních předpisů

Hasiči po prověrce výškové budovy ve Fakultní nemocnici Brno poukázali na řadu porušení protipožárních předpisů. Podle protokolu, který získaly Seznam Zprávy, neměly požární a evakuační výtahy pravidelné kontroly. Dveře, které mají bránit šíření kouře a žáru, zůstávaly otevřené. V únikových cestách byly odložené věci a kouřilo se tam.
2. 2. 2026

Sněhu byly hromady, koně protahovaly silnice, vzpomíná Štelcl na zimu před skoro sto lety

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.
31. 1. 2026
Načítání...