Kozlík kočáru biskupa Troyera zdobí původní zlatem vyšívaný přehoz

Čechy pod Kosířem - Kočár olomouckého biskupa Troyera z poloviny 18.století v muzeu historických kočárů v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku je konečně úplně kompletní. Při rekonstrukci arcibiskupského paláce se totiž našel původní barokní zlatě vyšívaný přehoz přes kozlík tedy sedlo pro kočího.

Zašlý, špinavý a zarostlý plísní, tak se našel 260 let starý přehoz z rudého hedvábného sametu. Přes osmdesát let o něm nikdo nic nevěděl, teď po půl roce pečlivé restaurátorské práce je unikát nevyčíslitelné historické hodnoty zpět na svém místě. Tedy na kozlíku kočáru Zlatá karosa, ve kterém se nechal vozit olomoucký biskup Troyer.

„Našel se ve staré skříni a nikdo nejprve nevěděl odkud pochází. Výšivka na kozlíku ale nádherně souhlasila s výšivkou, která je přímo v kočáře Zlatá karosa, takže bylo stoprocentně jasné, že patří k sobě,“ popsal ředitel muzea historických kočárů Václav Obr. Více než půl kilogramem zlatých nití vyšívaný barokní přehoz byl posledním původním detailem, který kočáru chyběl.

Nahrávám video

Samotným kočárem se nechal vozit olomoucký biskup Troyer, který ho zakoupil v roce 1746 už jako „ojetinu“ z Francie a několik let si ho nechal opravovat a zdobit. „Historická hodnota kočáru i kozlíku je nevyčíslitelná, pokud bychom měli dělat repliku kozlíku, cena by se vyšplhala minimálně na půl milionu korun,“ doplnil Obr.

Jako nový vypadá i historický kočár z pivovaru nebo zámku Buchlov

Doslova z mrtvých vstal také kočár Fejeton Tabatier, kterým ještě před sto dvaceti lety jezdil správce popovického pivovaru. „Kočár jsme našli zdevastovaný v nedalekém gruntu u rodiny, jejíž předci byli podílníky v Popovickém pivovaru,“ vysvětlil ředitel muzea kočárů.  Restaurátorské práce trvaly rok a tři měsíce. Byly používány přírodní materiály jako hovězí kůže, sedačky se vycpávaly koňskými žíněmi a mořskou sušenou řasou. Kočár je dnes plně funkční. Díky úložným prostorům a sklopné sedačce ho na konci 19.století využívali hlavně lékaři k cestám za pacienty.

Nejnovějším exponátem v muzeu historických kočárů a současně jedním z nejstarších je kočár Kaleš z roku 1850. „Jméno stavitele ale neznáme. V době, kdy vznikl, ještě nebylo pravidlem, že autoři všívali své značky do čalounění, jako tomu bylo o padesát let později,“ doplnil Obr. Variabilní elegantní černý kočár sloužil rodu Berktoldů z Buchlova k projížďkám po svém panství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 14 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...