Domácí vězení si na Moravě odpykává 38 vězňů. Zatím

Brno - Institut trestu domácího vězení slaví rok a půl, a přestože měl státní pokladně výrazně ulevit, zatím to spíš vypadá, že se šetří s jeho udělováním. Na jižní Moravě si ho odpykávají necelé čtyři desítky vězňů. Někteří soudci jsou totiž vůči němu skeptičtí. Nevěří, že jej vězni jako trest chápou a že jej jsou schopni dodržet. Probační služba na to prý kapacitně nestačí. Čekají proto na elektronické „obojky“, které vězně pohlídají.

Přesto i v těch několika desítkách případů je vězňům lépe než v „kriminálu“. Jsou doma, se svými blízkými. Mohou pracovat. Musí jen dodržovat určitý řád. Čtyřiašedesátiletý Josef Jurník z Prostějova dostal domácí vězení kvůli úvěrovému podvodu. Mohl jít na šest měsíců do vězení, protože se ale staral o nemocnou přítelkyni, odpykává si alternativní způsob trestu. „Moje domácí vězení spočívá v tom, že od osmi večer do pěti hodin ráno musím být doma. O víkendu a ve svátek to platí celý den,“ vysvětluje Jurník.

Oříšek vydržet je to pro vyučeného truhláře Radka Uhlíře, který měl jít do vězení za výtržnost. Opil se a v hospodě se zbraní v ruce hrozil dalším opilcům. Ve vězení už byl za krádež dvakrát. Od letošního ledna přijal domácí vězení. Je pro něj těžké, ale je rád, že může být doma. „To víte, že je mi to nepříjemné, nemůžu jet za synem, je to 400 kilometrů. Jsem ale rád, že můžu být doma se svojí přítelkyní, i když jsem o víkendu zavřený doma,“ popisuje svůj výkon trestu doma Uhlíř.

2 minuty
Domácí vězni o svém trestu
Zdroj: ČT24

Dodržování jejich výkonu trestu sledují probační úředníci, a tak, pokud nechtějí skončit ve vězení, nesmí selhat. I poslední den výkonu takzvanného alternativního trestu by je „přešplápnutí“ zavedlo do vězení, kde by si svůj soudem přidělený trest museli odpykat.

Ve Zlíně, Vyškově a Blansku verdikt domácího vězení ještě nezazněl

Alternativní domácí trest ale zdaleka není samozřejmostí. Mnozí soudci mu nevěří. Čekají na elektronické náramky. „V současné době máme nařízeno 38 trestů domácího vězení,“ uvádí vedoucí jihomoravské Probační a mediační služby Pavel Krpata.Podle něj by se přitom jeho pracovníci zvládli postarat o dalších sto vězňů navíc. „Vůbec ho neudělili soudci ve Vyškově, Zlíně a Blansku,“ doplňuje Krpata.

Nedůvěra v tento výkon trestu se přitom u soudců kloubí s nedůvěrou k instituci, která zde nebyla. „Je pravda, že my jsme takový verdikt ještě nevynesli. Důvodem je ale převládající nedůvěra k tomu, že je dostatečným způsobem zabezpečena kontrola výkonu trestu právě od probační služby,“ říká mluvčí a soudce Okresního soudu ve Zlíně.

Fakt, jak často chodí probační služba kontrolovat, lze vyčíst z výpovědi Radka Uhlíře. „Jsou to vždycky přepadovky, u víkendu třeba v osm nebo za pět minut osm nebo třeba o půl desáté. A v týdnu pak třeba tři dny po sobě a pak dva dny nic. Lepší je nic neriskovat,“ vypráví domácí vězeň. 

Probační službě a alternativnímu trestu tak zřejmě nejvíc na jihu Moravy věří soudci ze Žďáru na Sázavou nebo Prostějova. Brno je na třetí příčce. Ve dvou případech ho uložil soudce Martin Vrbík. Sám ale přiznává, že zpočátku s ním byly problémy. „Ukázalo se, že Probační a mediační služba není vybavena jak po personální, tak po technické stránce, aby tresty mohla kontrolovat. Proto nám bylo doporučeno s ukládáním tohoto trestu posečkat,“ vzpomíná soudce Městského soudu v Brně Vrbík.

Místo elektronických náramků vězně zatím kontrolují zaměstnanci Probační a mediační služby. Ve čtyřech případech už trestaní selhali a museli nastoupit do vězení. „I tím se boří mýtus, že probační služba nebude schopná ty tresty odkontrolovat,“ dodává šéf jihomoravské pobočky Krpata. „Namátkově kontrolujeme toho odsouzeného v tom čase, kdy se má zdržovat doma, samozřejmě o tom neví dopředu, objevujeme se nečekaně,“ popisuje Karolína Hrbková z Probační a mediační služby v Prostějově.

Od domácího vězení si ministerstvo spravedlnosti slibovalo ulevení věznicím a ušetření za péči o vězně. Náklady na jednoho trestaného v klasické věznici sahají v průměru k tisíci korunám za den. zatímco u domácího vězení je to asi 300 korun.

Reportáž věnovanou domácímu vězení můžete vidět v dnešním pořadu Týden v regionech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Kejda už asi natéká do znojemské nádrže, uvádí Povodí Moravy

Naředěná kejda v Dyji z protržené jímky na farmě u Podmyčí už podle Povodí Moravy asi natéká do znojemské nádrže, která zásobuje pitnou vodou Znojmo a okolí. Stále ale platí, že vodu ve Znojmě lze bez obav pít, uvedla firma Vodárenská akciová společnost (VAS). Amoniak postupně vyprchává, překročení limitů je nyní zhruba dvojnásobné. I v nádrži se ale znečištění velmi naředí, je v ní zhruba 2,5 milionu metrů krychlových vody, informovala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 21 hhodinami

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...