Téměř jako před odstřelem vypadá nyní jedna z dominant pražských Holešovic – funkcionalistický palác Elektrických podniků. Ve skutečnosti ale prochází celkovou rekonstrukcí. Podle architektů i památkářů jsou ovšem opravy prvorepublikových staveb často náročnější než obnova staveb starých několik staletí. Odborníci s nimi mají málo zkušenosti, setkávají se někdy i s neznámými či nekvalitními materiály a technologiemi, z nichž mnohé neumějí obnovit.
Je odstrojený, demolice ho ale nečeká. Palác Elektrických podniků prochází miliardovou rekonstrukcí
Nové sídlo si nechaly Elektrické podniky hl. m. Prahy postavit na přelomu 20. a 30. let minulého století v prostoru mezi Hlávkovým mostem a kostelem sv. Antonína na Strossmayerově náměstí. Funkcionalistický palác od architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže pak podnik – později přejmenovaný na dopravní – využíval až do minulého desetiletí. Postupně však chátral a nyní vyžaduje zhruba miliardovou investici.
Jednou z nejznámějších a nejvíce pozoruhodných částí budovy Elektrických podniků je její velká dvorana se střechou složenou z luxferů. Ta zůstane po rekonstrukci zachována, podle architekta Marka Tichého z ateliéru TaK, který budovu opravuje, však dostane dvorana ještě druhou střechu, která ochrání i tu původní luxferovou. „Kdybychom do ní sáhli, rozpadne se. Postavíme nad ní prosklenou konstrukci, což z vnitřní strany umožní restaurátorsky obnovit sklobetony,“ zdůvodnil architekt.
Luxferů je v paláci 23 typů, několik desítek typů výplní oken, které v součtu zabírají stovky čtverečních metrů. Dveří je na osm stovek, zachovaly se i desítky původních.
Pohled na současný stav budovy, která se tyčí nad prostorem zastávek MHD Vltavská, ovšem leckoho znejišťuje. Je zbavena pláště a připomíná fotografie z doby, kdy se stavěla – takže by se mohlo zdát, jako by se chystala demolice.
Podle ředitele pražského pracoviště Národního památkového ústavu Ondřeje Šefců ale bylo nutné keramický obklad paláce sundat. Byl natolik poškozen, že musí vzniknout replika. „Souhlasím s tím, že už to není autentická stavba. Ale na prvním místě je zachování budovy, repase jejího vzhledu a zachování toho, co je uvnitř,“ řekl Šefců.
Obkladům podle památkáře uškodily jednak povětrnostní podmínky, ale hlavní příčina je jiná. Za války byla bílá fasáda natřena natmavo v obavě z náletů. „Po válce se odmývala pomocí louhů, které nevratně poškodily převážnou část pláště,“ řekl Ondřej Šefců. Výjimkou jsou vnitřní dvory, kde nátěr nebyl a původní obložení je možné ponechat.
Architekt Tichý poznamenal, že prvorepubliková architektura obecně trpí některými nedostatky. „Byla stavěna lehkou rukou, s touhou ukázat novou dobu. Technologie ale brali na lehkou váhu, a z toho plynou neduhy, které dnes stavby dostihují,“ řekl.
Rekonstrukce má trvat dva roky, po ní chce současný majitel, skupina CPI, budovu využít pro administrativu. Ondřej Šefců upozornil, že by k výsledku rekonstrukce mohl přispět i pražský magistrát tím, že by se pokusil Holešovice „zbavit té hrůzy, která tam byla před 50 lety implementována“. Odkázal tak na mimoúrovňovou křižovatku dálničního typu, která vznikla jako součást Severojižní magistrály.
V uplynulých měsících nechalo město podepřít jeden z betonových mostů, které jsou součástí této křižovatky, protože se v jeho konstrukci objevily trhliny. Jde ale o provizorní řešení. Výhledově bude nutné most zbourat. V úvahu připadá jeho nahrazení jiným, začalo se ale také diskutovat o možném zrušení mimoúrovňové křižovatky. Tím by se holešovické předmostí Hlávkova mostu vrátilo do poměrů, které zde panovaly v době, kdy byl palác Elektrických podniků nový.