Jde spalovna v Chotíkově konečně do finále?

Plzeň - Doslova za pět minut dvanáct podala společnost Plzeňská teplárenská žádost o evropské dotace na stavbu tolik diskutované spalovny komunálního odpadu v Chotíkově u Plzně. Ve hře je miliarda korun. Pokud ji teplárna z Bruselu nezíská, bude muset investovat víc ze svého a doplatí na to hlavně Plzeňáci. A jsou tady taky ještě odpůrci spalovny, kteří svůj boj proti ní nevzdávají.

Termín pro podání žádosti byl do 30. června. Teplárna ji odeslala na Státní fond životního prostředí dnes. Ani teď si ale ředitel nemůže setřít pot z čela. Evropští komisaři mají podle něj důležitější výdaje a bude se jim hodit jakákoli záminka, aby dotaci zamítli. „Problém bude například s vyjadřováním pro územní rozhodnutí, stavební povolení,“ obává se generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Proti spalovně už několik let vystupují ekologické organizace i místní občanská sdružení. Esa v rukávu mají silná. „Blokujeme klíčový pozemek, který je potřeba pro stavbu horkovodu,“ zdůrazňuje Kateřina Moučková ze Sdružení Chotíkov. „Spalovna by měla být menší a ten odpad by se měl před spálením recyklovat,“ upozorňuje plzeňský aktivista a člen krajské rady Strany zelených Martin Marek. „Zařízení pro potřeby Plzeňského kraje veliké není,“ oponuje vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martin Plíhal. „Věříme, že projekt, který nebyl řádně prodiskutován s veřejností, nedostane dotace,“ říká Kateřina Moučková.

Čím víc ekoterorismu, tím dražší služby pro Plzeňáky. Ředitel Plzeňské teplárenské už si nebere servítky. „Ta dotace díky tomu třeba nebude přidělena a potom se to všechno prodraží. Občané tak mohou poděkovat těmto zeleným teroristům,“ zlobí se Tomáš Drápela. „Bez tohoto zařízení nejsme schopni jako kraj plnit cíle plánu odpadového hospodářství,“ uzavírá Martin Plíhal.   

Na rekultivované skládce za Chotíkovem by měla spalovna už v lednu 2016 začít fungovat. Bude stát dvě a půl miliardy korun. Evropské dotace by mohly pokrýt třicet až padesát procent nákladů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 1 hhodinou

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 2 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
11:16Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 13 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
včera v 16:21

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
včeraAktualizovánovčera v 16:03

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25
Načítání...