I sedmdesát let po válce je Boří les na Břeclavsku plný munice

Břeclavsko - Ráj pro hledače starých zbraní, časovaná bomba pro hasiče. V Bořím lese poblíž Lednicko-valtického areálu rozmetali Němci na konci 2. světové války nepoužitou munici. Místo už desetiletí láká detektoráře a hasiči a policisté si při společné akci nacvičovali postup pro případ, že by střelivo vybuchlo. Břeclav mezitím otevřela jednání na ministerstvu vnitra o vyčištění lesa.

Podle odhadů odborníků jsou v Bořím lese desítky až stovky tisíc kusů nevybuchlé munice. Když se v minulosti čistilo 250 hektarů lesa, pyrotechnici našli 24 tisíc kusů munice. Na vyčištění přitom čeká dalších 1 550 hektarů Bořího lesa.

Na krizový scénář, že by munice mohla kvůli neodborné manipulaci vybuchnout, se dnes společně připravovali hasiči a záchranáři. Vzhledem k množství munice v lese totiž není vyloučené, že by k tomu mohlo dojít i ve skutečnosti. „Chodí sem lidé, kteří úmyslně vyhledávají munici, specializují se na její sběr. Je to velice nebezpečné,“ okomentovala chování lidí mluvčí břeclavské policie Kamila Haraštová.

Nahrávám video
NO COMMENT: Cvičení hasičů a záchranářů v Bořím lese
Zdroj: ČT24

V lese už zahynulo pět lidí, naposledy v roce 1990 - tehdy byl obětí čtrnáctiletý chlapec. Pyrotechnici jezdí na místo často, letos už tam houbaři a výletníci našli třináct kusů munice. „Nejčastější typ munice je munice dělostřelecká. Jsou to střely a náboje, které se vystřelují z děl a houfnic,“ popsal nejobvyklejší nálezy policejní pyrotechnik Bohuslav Kuda.

Les je navíc volně přístupnou a oblíbenou lokalitou. Patří k Lednicko-valtickému areálu a vedou přes něj turistické trasy do Rakouska. Ve středu se na ministerstvu vnitra sešli lesníci, úředníci, politici i lidé z břeclavské radnice, aby situaci řešili. „Existují dvě varianty, jak se s municí vypořádat. Buď by se najala nějaká soukromá firma, která by les vyčistila, nebo by mohla vzniknout nová složka pyrotechniků pod Lesy ČR. O vyčištění lesa by se pak postarala ona,“ vysvětlila mluvčí Břeclavi Eliška Windová.

Největší překážkou jsou ale finance - vyčištění lesa by podle odhadů stálo 155 milionů korun. Granáty tak zatím v lese zůstávají.

Boří les: Od Lichtenštejnů k nacistům

Boří les založil v rámci Lednicko-valtického areálu rod Lichtenštejnů na neúrodné písčité terase. Dlouhá léta sloužil pouze pro rekreaci, na konci 30. let 20. století ale po obvodu lesa vyrostla řada staveb československého opevnění.

Během 2. světové války na okraji lesa vznikla muniční továrna Muna. Místo nacisté nevybrali náhodou - je vzdálené jen pár kilometrů od hranic s Rakouskem a má napojení na železnici. Hustý porost navíc továrnu chránil před spojeneckými bombardéry. V Muně pracovali lidé z okolních obcí, ale také maďarští židé, pro které nacisti nedaleko zřídili malý koncentrační tábor, nebo zajatci z Belgie, Francie a Srbska. Po celou dobu okupace továrna vyráběla dělostřelecké náboje a také munici do kulometů a protiletadlových kanónů. V malé míře tady byly vyráběny také pancéřové pěsti, ruční granáty a tzv. nasazovací rakety.

Poštorná a tedy i továrna Muna byla osvobozena po těžkých bojích 21. dubna 1945 Rudou armádou. Ruské velení usoudilo, že podobný tovární komplex nebude Československo potřebovat a nařídilo jeho vyhození do vzduchu. Výsledkem velmi nedbalé likvidace továrny ale bylo rozmetání munice po celém lese. Vojenští ženisté se snažili hned po válce les očistit, ale munice bylo takové množství, že Boří les byl nakonec ponechán svému osudu.

(informace převzaty od Klubu vojenské historie Moravský Žižkov)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 17 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 19 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...