Hrozny na první burčák sklidili v pondělí ráno vinaři v Olbramovicích na Znojemsku. Půltunová úroda odrůdy Solaris jim letos i díky teplu dozrála dřív než obvykle. Nyní ale vinaři uvítali déšť, po dlouhém období sucha tak mohou hrozny konečně nasát vláhu. I přesto Svaz vinařů odhaduje ztráty na letošní úrodě kolem patnácti procent.
„Sbíráme v pondělí, abychom měli burčák už na víkend. Takže v pátek bude takový sladký a bude intenzivně kvasit, v sobotu by mohl být akorát a v neděli už bude pravděpodobně trochu přešlý, takzvaný řezák," řekl olbramovický vinař Pavel Matouš.
Ze své vinice dnes sklidil 500 kilogramů hroznů odrůdy Solaris. Do víkendu z nich vznikne na 300 litrů burčáku, jednoho z prvních, který letos vinaři na Moravě vyrobí. Vedle Solarisu vzniká oblíbený kvašený nápoj i z odrůd Irsai Oliver, Muškát moravský nebo třeba Müller Thurgau. Ty všechny patří mezi rané odrůdy a dozrávají poměrně brzy.
„Solaris má trochu vyšší kyseliny při sběru, takže se musí počkat na vyšší sladkost. Například Irsai Óliver má v této době cukernatost zhruba 15, u Solarisu už se dají najít bobule, které mají cukr 25. Průměrně očekáváme u této odrůdy cukernatost zhruba 19 stupňů,“ dodal Matouš.
Není burčák jako burčák
Podle vinařského zákona se pod jménem burčák smí nabízet pouze výrobek z letošních hroznů vinné révy z území České republiky. Prodávat se navíc může pouze od 1. srpna do 30. listopadu. Nápoj ze zahraničních hroznů musí prodejce označit jako zkvašený hroznový mošt.
„V minulosti bylo zaznamenáno mnoho různých pochybení při podeji burčáku. Ale za poslední dva roky se Státní zemědělské a potravinářské inspekci zřejmě povedlo problémy díky zvýšeným kontrolám vymýtit,“ věří prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.
Podle Nyitraye znamená burčák pro vinaře rychle vrácenou investici, ale menší zisk než u produkce vína. „Zhodnocení kvalitního vína je lepší. Vinaři, kteří dělají burčák, do toho určitě nedávají celou sklizeň a nechávají si větší část hroznů do lahví,“ dodal Nyitray.
Pití burčáku je středoevropskou specialitou. Prodává se jen v Česku, na Slovensku a případně v Rakousku, kde se prodává pod označením sturm. V jiných zemích se pije spíš výjimečně.
Musí pršet. Ale přiměřeně
Vinaři letos začali s výrobou burčáku o něco dříve, než je běžné. Brzkému zrání vína pomohlo hlavně slunečné počasí. Teď už se ale vinaři těší z deště. „Je to boží požehnání, od rána nám napršelo téměř 44 milimetrů, což pozdějším odrůdám určitě pomůže. Důležité je ale i to, aby nepršelo příliš, podobně jako loni. Pak by hrozilo, že bobule popraskají a úroda shnije,“ chválil si vinař Matouš.
Navzdory dlouho očekávanému dešti ale vinaři už nyní sčítají ztráty. „Pokud bude dál pršet, očekáváme ztráty zhruba 15 procent, pokud by nepršelo, mohlo by to být i 30 až 40 procent úrody. Vliv sucha je navíc velmi regionální: na Znojemsku v noci na dnešek napršelo 44 milimetrů srážek, v Bílovicích jenom 17 a na Slovácku ještě míň,“ varoval Nyitray.
Déšť některým zemědělcům pomůže, někde je ale už pozdě
Na déšť čekali netrpělivě i další zemědělci. Úrodu některých plodin už ale nezachrání. Je téměř po žních. Například z pole farmy Hole ve středních Čechách už dávno zmizela pšenice - sklidili ji zhruba o dvacet procent méně než loni. Současný déšť tak úrodě této a dalších obilovin nepomůže. Na polích farmy Hole zůstala ještě kukuřice, ale malé klasy už i přes slibovaný déšť také nevyrostou.
Déšť naopak pomůže úrodě cukrové řepy. A na polích nakonec Oldřich Poláček zaseje i novou řepku. Ještě před týdnem prý přitom zvažoval, jestli to vůbec letos má cenu. „Ale po dnešním dešti vidíme, že určitě to stojí za to to zkusit,“ řekl Oldřich Poláček.
Pršelo i v Olbramovicích na Znojemsku, kde má zahradu Zdeněk Janíček. Jeho ovocné stromy, 170 keříků rajčat i další zelenina přežívaly dlouhé sucho jen s vypětím sil. „Pořádně tady nepršelo už čtyři nebo pět měsíců. Mám na dvoře srážkoměr a každý den si do kalendáře zapisuju, kolik vody spadlo. Takové sucho tady léta nebylo," svěřil se zahrádkář.
Po dlouhých týdnech, kdy srážkoměr pana Janíčka ukazoval nulu, napršelo v noci na pondělí 46 milimetrů. "Máme Hokkaida, okrasné dýně a cukety. Těm to určitě pomůže, potřebují vodu. Naopak rajčata po přívalu vody praskají a hnijí," obává se pěstitel.
Na jiných místech v republice ale spadlo jen pár kapek, a tak je ohrožená i úroda pro příští rok. Třeba za traktory se i teď pořád práší. Například v Krátké Vsi na Vysočině napršely od neděle jen 4 mm srážek, zemědělci mají problémy i s orbou.
Na Ostravsku zkusili zasít řepku. Není ale prý jisté, že na polích žlutou plodinu nakonec opravdu vypěstují. Země je totiž příliš tvrdá.
Kvůli suchu se pomalu vyprazdňují i sklady s krmivem pro krávy. Třeba ve Svatém Jiří u Chocně nepomůže už ani déšť. Potravu teď pro dobytek shánějí, kde se dá. Z letošní sklizně prý má zemědělec Petr Staněk zásoby do ledna.
Farmář Staněk přitom teď chová stovku krav a stovku jalovic. Pokud se do konce roku situace s krmením nezlepší, stav sníží až o dvacet kusů. Za dvacet let, co farmaří, prý takový nedostatek krmení nikdy nebyl.
