Dvorek v Petrské ulici už není jako ze Stínadel

Praha – S trochou nadsázky by se dalo říct, že dům v Petrské ulici č. 21 je od přízemí až po půdu spjatý s hudbou. Bydlel tam zpěvák Jiří Schelinger, hned o patro výš muzikant a textař Pavel Chrastina. Už za první republiky byl navíc v domě známý obchod a opravna hudebních nástrojů. Dům i jeho dvorek prošly nedávno zásadní rekonstrukcí, která místo změnila k nepoznání. Původně totiž dvůr připomínal spíš Stínadla od Jaroslava Foglara, obyvatelé tam chodili maximálně vynášet odpadky. Dnes jsou dvůr i nově vzniklá terasa plné zeleně a scházejí se tam obyvatelé i návštěvy.

Nahrávám video

Pražské rohové domy většinou moc zajímavé dvorky nemívají. Bývají to stísněné vnitrobloky, které neumožňují rozehrát společenský sousedský život. Ještě nedávno to platilo i pro dům číslo 21 v Petrské ulici. Pak ale prošel rekonstrukcí, na kterou obyvatelé využili i granty od hlavního města Prahy, památkářů a od městské části.

Muzikant Pavel Chrastina, který v domě bydlel před 40 lety, vzpomíná, že tamní dvorek původně připomínal atmosférou Stínadla od Jaroslava Foglara. Byly tam jen hromady hlíny a popelnice. Pavel Chrastina se do domu přistěhoval v roce 1969, do bytu, který se uvolnil po emigrantech. Dnes vzpomíná, že asi rok poté se o patro níž objevil zpěvák Jiří Schelinger, když původní obyvatel bytu zemřel. Pavel Chrastina k Jiřímu Schelingerovi doplňuje: „Celou dobu, co jsem tady byl, komunikovali a kamarádili jsme spolu. Jirka byl úžasný. Byl absolutně přirozený muzikant, klidně si k nám vzal kytaru a zpíval, dělal to dobře - jako by byl v nahrávacím studiu.“

Muzika ale rezonuje ve stěnách domu v Petrské mnohem déle. Už za první republiky tam měl obchod s opravnou hudebních nástrojů pan Jaroslav Krumphansl. Olga Hohinová, pamětnice a příbuzná rodiny Krumphanslových, vzpomíná, že v prvním patře celá rodina Krumphanslových bydlela. Dole měli obchod a dílny. 

Pan Krumphansl vedl provozovnu ještě dvacet let po znárodnění. A počínal si velice zdatně. Marie Chylíková vzpomíná, že se v domě opravovaly např. bubny i housle, a to nejen domácím hudebníkům, ale i těm ze zahraničí. Olga Hohinová doplňuje, že pan Krumphansl byl dodavatelem nástrojů pro Českou filharmonii a Národní divadlo. „Já sama jsem ještě viděla na některých trumpetách a pozounech, jak tam bylo vyraženo faksimile podpisu J. Krumphansl,“ uzavírá Olga Hohinová.

Ve stopách Jaroslava Krumphansla pak dalších dvacet let pokračoval jiný fachman, pan Josef Pařízek. Pavel Chrastina vzpomíná, že například pro bubeníky soustružil pan Pařízek paličky a kytaristům že spravoval akustické nástroje. Muzikant Jaroslav Čvančara doplňuje, že mu kdysi z NDR Jiří Schelinger přivezl vzácné pětistrunné banjo a jak si ho jen o patro níž u Josefa Pařízka nechal opravit.

Bývalým zákazníkem pana Pařízka byl i hudebník Karel Kottek – a to dokonce ještě jako dítě, když si rozbil svou hornu. „Chodili sem všichni hráči na žesťové nástroje, kteří potřebovali vypomoct, vyrovnat nějaký plech, spravit potlučené korpusy. Chodilo se k němu jako za osvědčeným mistrem, který si dovedl za každých okolností poradit,“ uzavírá Karel Kottek.

Dnes už asi nikdo nezjistí, z jaké doby byly nástroje, které tu objevili v průběhu rekonstrukce ukryté v dutině mezi stropem starých garáží a střechou domu. Múza z těchto míst ale neodešla ani v poslední době. Na nově zbudovanou terásku chodí pravidelně tvořit Matyáš Maláč, student střední umělecko-průmyslové školy. „Myslím, že je to velké štěstí. Nacházíme se v centru Prahy a ve všem chaosu, který nás obklopuje, je rozhodně příjemné tvořit na terase, kde je klid, plno zeleně a hlavně je to metr od mého vchodu,“ říká Matyáš Maláč.

O zeleň na dvorku a na malé terase se stará Marie Chylíková, které se založením pomohli lidé z nedalekého zahradnictví. Paní Chylíková má na dvoře v květináčích javory, rododendron, dva břečťany. Kromě řady dalších rostlin pak upozorňuje na mnohametrový podražec, který kdyby ho neredukovali, pnul by se už po střechách okolních domů.

Eva Gorgolová k dvoru a terase se zelení říká: „Všem se to strašně líbí a lidé, kteří navštěvovali obyvatele před rekonstrukcí a po rekonstrukci, to tady vůbec nemohli poznat.“ Původně totiž na dvoře byly jen popelnice. „Byl to ošklivý dvůr, a najednou je to takhle hezké,“ uzavírá Eva Gorgolová.

Pavel Chrastina oceňuje, že zatímco v jeho éře byla v místě jen střecha garáže, terasa je skvělým způsobem využití prostoru. A Eva Gorgolová dodává, že terasa se nezamyká. „Kdokoli z domu si sem může vzít přátele nebo posedět večer, dát si kafe,“ dodává Eva Gorgolová. Přidává se i Matyáš Maláč: „Je tady příjemná atmosféra, hlavně večer, v létě, tudíž to tady funguje i pro návštěvy. Je to super.“

Na domovní korouhvi jsou iniciály JS. Takhle se do Petrské ulice podepsal Josef Stárka, který tento dům ve druhé polovině 19. století na původně gotických základech postavil. Teď zdobí vstup do průjezdu moderní kašna. Kdysi na stejné místo jezdili řidiči tankovat benzin k jedné z prvních čerpacích stanic v pražském centru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 19 hhodinami

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
13. 6. 2026

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
13. 6. 2026

Při nehodě a požáru dvou kamionů na D2 u Brna zemřeli oba řidiči. Provoz je částečně obnoven

Dva řidiči zemřeli v sobotu brzy ráno při nehodě a požáru dvou kamionů na 11. kilometru dálnice D2 před Brnem. Havárie se stala v místě zúžení. Policie krátce před 16:30 oznámila částečné obnovení provozu. Průjezdný je v místě aktuálně jeden pruh pro každý směr.
13. 6. 2026Aktualizováno13. 6. 2026

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
13. 6. 2026

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
13. 6. 2026

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
13. 6. 2026

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026
Načítání...