Veřejnosti se otevřely dveře Strakovy akademie. Možnost prohlédnout si běžně nepřístupné sídlo vlády přilákala více než 1400 lidí. Návštěvníci se mohli podívat do pracovny premiéra, do zasedací místnosti vlády, jídelny i tiskového centra.
Dřív kolej pro chudé šlechtice, dnes sídlo vlády. Strakovu akademii si prohlédla veřejnost
Strakovu akademii si přišlo prohlédnout přes 1400 lidí (zdroj: ČT24)
Den otevřených dveří ve Strakově akademii
Komentář průvodkyně sestával hlavně z popisu historických událostí. Minulost budovy sahá až do roku 1710, kdy císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka, pán z Nedabylic a Libčan, svou závětí ustanovil zřízení akademie pro syny šlechticů z nemajetných rodů. Následně zemřel jako bezdětný, peníze se měly použít na stavbu ve chvíli, kdy jeho rod vymře po meči. Do závěti také dal pětiletou přechodnou dobu, kdy mohly majetky využívat ženy rodu.
K tomu skutečně došlo, jeho majetek ale nebyl dostatečně velký na stavbu akademie. Léta se tak studentům pouze vyplácela stipendia a část z výnosů z majetku se dávala do fondu, který měl sloužit pro stavbu budovy.
Strakova akademie se otevřela veřejnosti
Projekt pode architekta léčebny v Bohnicích
V roce 1879 koupili úředníci, kteří se o peníze starali, pozemek na Malé Straně, kde dříve bývala jezuitská zahrada. Projekt novobarokní budovy pro přibližně 60 stipendistů navrhl architekt Václav Roštlapil, který také projektoval psychiatrickou léčebnu v pražských Bohnicích.
Strakova akademie se otevřela veřejnosti
Na stavbě pracovalo 200 dělníků, práce byly obtížnější, než se původně čekalo, protože pozemek byl podmáčený. Budova nakonec stála přes milion rakouských zlatých, což bylo na váhu 650 kilogramů ryzího zlata. Při přepočtu na dnešní měnu by šlo o více než 600 milionů korun. Budova byla slavnostně otevřena 21. března 1897.
Studenti podléhali přísnému, až vojenskému režimu. Učili se mimo jiné jezdit na koních nebo šermovat. Během první světové války byla v budově nemocnice, z auly se například stal operační sál. Za první republiky se v budově zřídilo několik ministerstev, mladí šlechtici se už do budovy nevrátili, neboť šlechtické tituly byly zrušeny zákonem. Zbytek Strakových peněz propadl státu.
Během okupace měla v budově zasedat protektorátní vláda, vevnitř začaly stavební práce. Vláda se v ní však nikdy nesešla, stavební práce dokončeny nebyly, byla nuceně prodána Němcům. Nacisté v ní zřídili zvláštní německý zemský soud. Po válce ji začala využívat vláda, která v budově zasedá dodnes.