Nový Knín (Příbram) – Velká voda je živel, který po sobě nechává následky. Své o tom ví především starostové a obyvatelé obcí, které voda odřízla od kontaktu s ostatními obcemi či městy. Na nové mosty však mnohdy nejsou peníze, a tak se využijí mobilní stavby od Správy státních hmotných rezerv – ty může obec dostat od státu bezplatně, někde stojí již řadu let.
„Dočasné“ mobilní mosty – někde stojí rok, jinde víc než desetiletí
Provizorní most si obec Nový Knín od státu půjčila na tři roky bezplatně. Původní most přes říčku Kocábu totiž loňská povodeň poškodila natolik, že teď je jen pro pěší. Je to přitom jediná příjezdová komunikace lokality, kde trvale bydlí asi desítka lidí. Místní si stěžují, že provizorní stavba dělá moc hluku. Na nový most v hodnotě tří milionů nicméně vesnice peníze v rozpočtu nemá.
Provizorní stavby nejsou nic neobvyklého. Kromě Nového Knína stojí náhradní most i v Menčicích, Velkých Čičovicích, Chlumu u Sedlčan, Červeném Hrádku a Zadní Třebani zhruba rok. Na Liberecku slouží od povodní 2010. Rekordmany jsou v tomto ohledu v Jihočeském kraji, kde se po provizorních mostech jezdí už od roku 2002.
Stát uklidňuje: ve skladech je konstrukcí dostatek a v případě potřeby je dodá na místo co nejrychleji. „Ve skladech máme zhruba sedm kilometrů mostních provizorií,“ tvrdí Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv.
Díly jednotlivých konstrukcí slouží v Česku zhruba od 60. let. Starý mostní systém by tak měl pomalu nahrazovat nový – lehčí a především tišší.
Kde se využívají provizorní mosty
Správa státních hmotných rezerv zabezpečuje financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na:
- hmotné rezervy
- mobilizační rezervy
- pohotovostní zásoby
- zásoby pro humanitární pomoc
Sklad státních hmotných rezerv
Aby se neřešili spadlé mosty, staví se protipovodňová opatření
Obce na Rokycansku, které v květnu zasáhla blesková povodeň, se po letech zřejmě dočkají protipovodňových opatření. Dnes se o jejich vybudování jednalo v Hrádku u Rokycan. Protéká tudy řeka Klabava, která patří mezi nejrizikovější řeky západních Čech. Dva roky po sobě tady při povodních napáchala škody za desítky milionů.
- Květen 2013 – rozvodněná Klabava dosáhla třetího povodňového stupně. Vše v blízkosti břehů zmizelo pod vodou. Průtok dosáhl desetileté vody. Lidé v obcích zažili pět bezesných nocí. Pak se řeka dala konečně na ústup.
- Květen 2014 – Klabava opět dosáhla třetího povodňového stupně. V Hrádku postavili provizorní hráz. Přesto škody šly opět do milionů. Voda se dostala hlavně do sklepů a garáží.
Dva roky v Hrádku nebo Kamenném Újezdu usilují o protipovodňová opatření. Ta Povodí Vltavy stavěla například u Strašic nebo Dobřívi. Víc se ale nestihlo. „Každý má plná ústa protipovodňových opatření. Staví se ale až když dojde k maléru,“ vysvětluje starosta Hrádku u Rokycan Jaroslav Perlík. Povodí Vltavy se brání tím, že někde se staví. Stihnout vše se ale nedá.
Nicméně plán už prý je, za zhruba pět set milionů korun. Tolik by měla stát protipovodňová opatření pro Rokycany a okolní obce.
Provizorní mosty jako šance pro obce postižené velkou vodou (zdroj: ČT24)