Dvacet let po osamostatnění Spešova od Blanska se jejich spor o majetkové vyrovnání dostal až k Ústavnímu soudu. Blansko chtělo po obci přes osm set tisíc korun, ale neuspělo. Proto žalovalo stát a nárokovalo peníze vyplatit jako odškodné za špatné rozhodnutí ministerstva vnitra, které rozdělení povolilo. U Nejvyššího soudu ale neuspělo a nyní jeho stížnost zamítl i Ústavní soud, a soudní spory tak budou zřejmě pokračovat.
Bazén ve Spešově je nejen útočištěm před vedrem, ale také a symbolem odtržení od Blanska. Obec areál převzala zadlužený, proto zdejší lidé nechápou, proč by měli městu ještě něco platit. „Stavíme se k tomu profesionálně, ale nevidíme důvod vracet se k této historii, která je dávno pryč,“ řekla starostka Spešova Ivana Holomková (nez. za STAN).
Spešov se v roce 2000 od Blanska odtrhl, protože se o něj město, podle starostky obce, příliš nezajímalo. A na odtržení podle ní vydělal. Získal například desítky milionů z Evropské unie. Za ně bude stát třeba nová školka.
Po státu město peníze chtít nemůže
Sousední Blansko ztratilo kus města a také, jak tvrdí, přes osm set tisíc korun. To je část dluhů, které měl po osamostatnění převzít právě Spešov. U soudů Blansko neuspělo, a tak zažalovalo ministerstvo vnitra, které rozdělení povolilo. Ani to nevyšlo. Zasáhl Ústavní soud.
Blansko má peníze znovu vymáhat po Spešovu. „Tu hru jsme neskončili, jen jsme poukázali na to, že je spravedlivé požadovat tu částku po tom, kdo by ji měl skutečně zaplatit, a nikoliv hned po státu,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka Ústavního soudu Kateřina Šimáčková.
Jinde se města a odtržené obce dohodly
„Po rozhodnutí Ústavního soudu bych preferoval jednání s obcí Spešov, zda by nebyla možná nějaká dohoda,“ řekl starosta Blanska Jiří Crha (ODS). Spešov ale nehodlá zaplatit ani korunu, a soudní spor tak bude nejspíš pokračovat.
Jinde rozdělení skončilo většinou přátelsky. Například Ladná se od Břeclavi odtrhla v roce 2006, Želechovice od Zlína o dva roky později. V obou případech se finanční nároky vyřešily do roka dohodou.
