České Budějovice / Plzeň – Kraje a obce čekají jednání – a pravděpodobně i soudy – s církvemi. Ty žádají o vydání části majetku krajů a obcí. Podle restitučních pravidel na něj sice nemají nárok, podle církví ale jde o předměty, budovy či pozemky, které na sebe obce převedly v 90. letech neoprávněně. Církve tvrdí, že se chtějí s kraji i obcemi dohodnout, ale nepodaří-li se to, spory skončí u soudu.
Obce si přivlastnily pozemky, které měly být blokované, tvrdí biskupství
Plzeňská diecéze si nárokuje pozemky, které od 90. let patří obcím. Tvrdí, že je na sebe neoprávněně převedly a porušily tzv. blokační paragraf. Pokud tomu tak je, týkají se jich restituce. Církev tvrdí, že chce nejprve s obcemi jednat a dohodnout se na převodu sporné půdy. Pokud to ale radnice odmítnou, obrátí se na soud, po kterém bude chtít, aby označil za vlastníka pozemků stát. Teprve potom by se jich totiž restituce týkaly. „Vrací se majetek, který je ve vlastnictví státu,“ poukázal plzeňský biskup František Radkovský.
Obec Druztová na Plzeňsku patří mezi ty, které podle církve protizákonně získaly pozemky. Zatím odmítá, že by je na církev převedla. Lidé, kteří vedou radnici od roku 2004, ale přiznávají, že nevědí, o které pozemky vlastně jde. „Pokud by mělo dojít k nějakému navrácení, tak si myslím, že jediný způsob je soudní cestou,“ podotkl ovšem starosta Roman Kohout.
Náměstek ministra kultury František Mikeš zdůraznil, že jediný, kdo je podle zákona o církevních restitucích povinen vydávat církvím majetek, je stát. V případě obcí a krajů to nepřipadá v úvahu. „Církev nebo konkrétní biskupství se domnívá, že některé předměty nejsou ve vlastnictví krajů, ale přešly krajům jako zápůjčky nebo předměty, které vlastnicky stále patří státu a jsou umístěny u jiných institucí. Domnívají se – nevím, jestli oprávněně, nebo neoprávněně – že to stále zůstává majetkem státu,“ nastínil Mikeš, jak je možné, že se církve obracejí i na kraje či obce. Jasno ve věci podle něj může udělat pouze soud.
Krajské, nebo církevní? Rozhodne nejspíše až soud
Obtížné bude pro církev získávání části požadovaného majetku v jižních Čechách. Požádala o osm tisíc vzácných rukopisů odvezených v 50. letech z jihočeských klášterů do depozitáře ve Zlaté Koruně či o historické budovy v Českých Budějovicích. Ukázalo se ale, že knihy i budovy patří kraji, a to je problém. „Na to nemají církve nárok, bude to vypořádáno ve finanční části,“ poukázal na pravidla církevních restitucí ředitel střední školy automobilní, která sídlí v jedné z budov. Jiné je to v případě knih, kde je nejasný status – nárokuje si je kraj, podle generálního vikáře českobudějovického biskupství Adolfa Pintíře však nikdy nepřestaly být diecézním fondem.
Podle krajského radního Tomeše Vytisky (KSČM) však církve ani nepočítají s tím, že by uspěly, pouze se snaží zdokumentovat, co vše nebylo vydáno. Představitelé biskupství se ale takové interpretaci podivují. „Nikdo nás ani nekontaktoval, abychom to mohli nějak řešit,“ upozornil Adolf Pintíř.
Vedení Jihočeského kraje odešle dopis, ve kterém vysvětlí, proč rukopisy ze Zlaté Koruny ani budějovické domy nevydá. Církev ovšem na návratu odcizeného majetku trvá a – podobně jako v západních Čechách – uvažuje, že se obrátí na soud.
