Deset let se snaží Povodí Vltavy udržet břehy orlické přehrady prosté staveb. Vznikají na nich různé přístřešky nebo kůlny, rostou však bez povolení. K zemi jich šla již asi stovka, ale stále se objevují nové, i když podle povodí je zlepšení očividné. Práce je to ale zdlouhavá, lidé, které kontroloři v přístřešcích najdou, často „zapomínají“, komu vlastně patří.
Když se přes orlickou přehradu v roce 2002 převalila mohutná povodňová vlna, vzala také velké množství špatně postavených objektů. Posledních deset let se vodohospodáři snaží zajistit, aby se to již neopakovalo.
„Snažíme být důslední v respektování hladiny maximálního zatopení – nepovolováním umisťování nemobilních objektů, zařízení či odplavitelných věcí do tohoto území, stejně jako zachováním přírodního charakteru břehových pozemků,“ podotkl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
I když za deset let nechali vodohospodáři u Orlíku odstranit stovku nepovolených staveb – kůlny, rybářské přístřešky, ale například i hausbóty postavené na břehu – stále se objevují nové. Když na ně správci povodí přijdou, často se od jejich obyvatel dozvědí, že vlastně ani nevědí, kde se objekty vzaly. „Když ty lidi zastihneme, nepřihlásí se k majetku. Jejich argumentem je, že to mají od někoho půjčeno,“ shrnul Tomáš Morávek z říčního dozoru Povodí Vltavy.
Samotné Povodí Vltavy má přitom na březích jen omezenou pravomoc. Na scénu pak přichází policie, místní úřady i soudy. Odstranění jedné černé stavby tak může trvat i rok. Přesto jsou správci povodí s výsledky své desetileté práce spokojeni, i když černé stavby u Orlíku stále jsou, břehy jsou o poznání volnější, než bývaly. „V Klučenické zátoce donedávna stálo 22 černých staveb – hausbótů, přístřešků,“ ukázal mluvčí Roldán na břeh, který už je prázdný.
