Liberecko - Malá města a obce řeší problém, jakým způsobem získávat od příštího roku peníze z evropských fondů. Starostové mají strach, že jednoduše nebudou mít peníze na to, aby se na financování projektů podíleli, což je jedna ze základních podmínek pro získání dotace. Příkladem může být rybník Chrástná v Osečné, na jehož odbahnění dala Evropská unie 8 milionů korun. Obec ale dostala částku až půl roku po realizaci projektu. Veškeré práce tak musela nejprve zaplatit z části ze svého a z části z úvěru.
„Pro nás to je obrovský problém, dostáváme se do finančních stresů,” stěžuje si starosta Osečné Jiří Hauzr. Jeho kolega z Okrouhlé Jiří Vosecký dodává: „Jestliže nebude financování průběžné, tak venkovský region nemá tu ekonomickou sílu, aby mohl čerpat na projekty peníze. Projekty tu jsou, ale chybí nám vlastní zdroje.”
Problémy však na Liberecku nemá jen venkov, ale i větší města. Ta většinou splácí několik úvěrů z minulosti najednou a další si vzít nemohou. „Tato města mají zavřené dveře k financování z Evropské unie, a to jsou města, kde žije deset tisíc i více obyvatel,” varuje tajemník Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. Liberecký kraj má přitom šanci do roku 2013 získat z unie přes 4,5 miliardy korun.
Člen Rady Libereckého kraje Vít Příkaský (ČSSD) předpokládá, že to může být jedna z posledních velkých možností jak dostat z Unie do libereckého kraje výrazné finanční prostředky. Právě chybějící peníze na povinnou spoluúčast i na zafinancování celého projektu ale spoustu žadatelů vyřazují ze hry. Vyvstává tak riziko, že na dotace dosáhne pouze ten, kdo už nějaké peníze má, a nikoli ten, kdo má nejlepší projekt. Celý program se tak bude míjet účinkem. Kraj se prozatím snaží vyjednat s Unií lepší administrativní podmínky, řada údajů totiž není pro podání žádosti vůbec potřebná.
