Chebsko se znovu silně otřáslo. Seismika vystoupala na 3,6 stupně

Cheb - Chebsko dnes nad ránem opět zasáhlo zemětřesení. Nejsilnější otřesy - 3,6 stupně Richterovy škály - naměřili v obci Nový Kostel. Epicentrum bylo podle údajů z webových stránek Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v hloubce devíti kilometrů severně od Nového Kostela.

Zemětřesení přišlo okolo druhé hodiny ranní. Po silnějším otřesu následovalo několik dalších, ale už slabších, které měly magnitudo okolo dvou stupňů. „Byl to silný otřes, který doprovázelo obvyklé hučení. Hodně lidí to probudilo. Bylo vidět, jak se v okolí rozsvěcují světla v domech,“ popsal noční otřes Rudolf Kovařík z Šindelové na Sokolovsku.

Podle mluvčího krajských hasičů Martina Kasala v noci neměli hasiči kvůli zemětřesení žádný výjezd. Lidé zatím nehlásili ani žádné škody. Drobné prasklinky si obvykle opravují sami.

Chebsko je v Česku oblastí s nejsilnějším zemětřesením. Podle geologů je zde poměrně tenká zemská kůra a hluboko sahající zlomy. Ještě před dvěma sty tisíci lety zde byly aktivní i vulkány. Přístroje zde zaznamenávají otřesy i několikrát za týden. Lidé je ale cítí přibližně až od síly 2,5 stupně Richterovy škály.

V posledních letech prochází lokalita fází zvýšené seismické aktivity. Lidé pocítili silnější otřesy v letech 2000, 2008, 2011 a letos. „Podobně silná zemětřesení se zde vyskytovala na přelomu 19. a 20. století. Tedy někdy od roku 1896 do roku 1911,“ řekl ve Studiu ČT24 seismolog Geofyzikálního ústavu Josef Horálek.

Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily letos na přelomu května a června. Nejsilnější bylo zemětřesení 31. května, které dosáhlo síly 4,5 stupně. Šlo tehdy o jeden ze dvou nejsilnějších otřesů za posledních 100 let. Způsobil i škody na budovách. Pojišťovny dostaly hlášení o škodách z Chebska a Sokolovska za více než milion korun. Celkové škody ale zřejmě šly do desítek milionů.

Díky pozvolnému uvolňování energie ale jen málokdy otřesy dosáhnou čtyř stupňů. V posledních dekádách byly v Česku silnější otřesy, při nichž praskaly zdi a padaly komíny, zaznamenány na Chebsku a Sokolovsku na přelomu let 1985 a 1986. Zemětřesný roj tehdy trval asi tři měsíce, nejsilnější otřesy přesáhly čtyři stupně Richterovy škály.

Území s nejvýraznější seizmickou aktivitou jsou Kraslice a jejich okolí v západních Čechách. Ve 20. století zde byly zaznamenány významnější zemětřesné roje kromě 80. let ještě v roce 1908 a na přelomu let 1936 a 1937.

Oblasti nejvýraznějších otřesů za uplynulé dva měsíce
Zdroj: Geofyzikální ústav AV ČR/www.ig.cas.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 10 hhodinami

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
před 16 hhodinami

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
8. 2. 2026

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
8. 2. 2026

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
8. 2. 2026

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
8. 2. 2026

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
8. 2. 2026
Načítání...