Charita na cestách. Za tři týdny získali dva vysokoškoláci 50 tisíc

Lanžhot - Za tři týdny skoro 300 kilometrů v nohou a 50 tisíc korun v kasičce. Po devatenácti dnech skončila v jihomoravském Lanžhotě pěší pouť dvou handicapovaných vysokoškoláků. Ti na svém pochodu napříč Moravou kolemjdoucí seznamovali s výzkumem kmenových buněk a vybírali na jeho podporu příspěvky do kasičky. Kmenové buňky dávají šanci na uzdravení onkologicky nebo neurologicky nemocným, ale i těm, kteří mají problémy s pohybovým ústrojím. Svoji cestu pravidelně popisovali i na svojí facebookové stránce Ztepilí muži na cestách.

David Szotkowski a Miroslav Večeřa - jeden trpí svalovou spinální atrofií, druhý rozštěpem páteře. Zdravotní stav a v posledních dnech také špatné počasí je od jejich plánu rozšířit povědomí o kmenových buňkách neodradilo. „I když jsem nešel, ale celou cestu jel, tak to byla pohoda. Měl jsem sice nějaké problémy se zády, ale nejsme z cukru,“ okomentoval cestu s humorem Miroslav Večeřa, kterého nemoc upoutala na invalidní vozík.

Jeho kolega byl rád, že dlouhá cesta po Moravě už končí. „Já jsem osobně rád, že to bylo na devatenáct dnů. Přiznám se, že nevím, jestli bych zvládl dalších devatenáct,“ přiznal Szotkowski.

Svým 269 kilometrům dlouhým pochodem chtěli upozornit na léčbu pomocí kmenových buněk. Ta je velmi drahá a teprve se rozvijí, proto ji pojišťovny odmítají proplácet. Vybrané peníze chtějí věnovat pacientovi, kterému by aplikace kmenových buněk mohla pomoct.

„Po cestě se toho stalo hodně, ale určitě mě překvapilo to, jak se k nám někteří lidé chovali. Jeden pán nás nechal přespat ve stodole, další v junácké chatě. Bylo to super,“ dodal Večeřa.

ZTePilí muži na cestách došli z Bílé Vody do Lanžhota
Zdroj: ČT24/ZTePilí muži na cestách

Facebookové postřehy dvojice kamarádů

Den 1: Tak 17km v nohách a rukách a teď už jsme spokojeně ubytovaní u krásného lomu a chystáme oheň.

Den 3: Tak vyrážíme. 9 stupňů, déšť a před námi 270 výškových metrů stoupání na Ramzovské sedlo. S sebou máme 3 lidi, kteří se připojili.

Den 7: NEJLEPŠÍ DEN NA TRASE! Lidé byli přívětiví a cca dnes přispěli do kasičky asi 2600 Kč. S tím, že jeden pán jel až z Třince, aby přispěl pana Palackého.

Den 10: Tak dobrou a poctivou domácí klobásku, jakou nás právě pohostil pán v Charvátech, ještě neměl nikdo z vás. Tohle by se nestalo, kdybychom se rozhodli prosedět konec prázdnin doma u počítače. Berte to jako takovou výzvu, abyste taky udělali nějakou dobrou věc.

Den 11: Zdravíme z Polkovic, odkud dnes máme dojít už jen 3km. Nohy i ruce nás stále nesou a jsme odhodláni to celé dotáhnout do konce. Kdo nic dokázat nechce, nic nedokáže.

Den 15: Jsme v cíli dnešního dne a sluníčko se na nohách podepsalo nejen vůní, ale i barvou. Stanujeme opět na břehu Moravy nedaleko Nedakonic a máme se nádherně. Pán, který zastavil na velmi rušné cestě, aby přispěl 400 Kč nám na poslední 2km zvedl náladu.

Den 17: Nádherná cesta lesem v úseku Vracov - Vacenovice. Na tom mechu tady všude okolo bych klidně bydlel. Ale dva a půl týdne na cestě si vybírá daň na Mírově tricáku a dnes se mu neputuje úplně nejsnáz. Tak ho tady podpořte, ať nefňuká a má zase nějakou motivaci navíc do těch posledních asi 35 kilometrů do Lanžhota.

Den 18: Zatím jsme nepotkali ani živáčka, ale za chvilku vstupujeme do Hodonína, tak uvidíme…snad potkáme někoho milého.

(zdroj: Facebook - ZTePilí muži na cestách)

Použití kmenových buněk v medicíně je zatím považováno spíše za inovativní. Nedávno například mezinárodní výzkumný tým vedený českýcmi vědci a lékaři zjistil, že kmenové buňky mohou úspěšně léčit i kloubní artrózu.

Léčbu testovali u více než 1 100 pacientů, kteří trpěli pokročilým stupněm osteoartrózy, a u téměř 80 procent zjistili, že se zdravotní potíže výrazně zmírnily. Polovina pacientů by přitom mohla jít na operaci umělé kloubní náhrady, nakonec ji téměř žádný pacient nepotřeboval. Nová metoda si však teprve hledá místo mezi standardními postupy, a proto ji neproplácejí zdravotní pojišťovny. Lékaři chtějí jednání o úhradách zahájit v okamžiku, kdy budou mít dostatek dat. Léčba pomocí kmenových buněk by mohla pomoct i pacientům s roztroušenou sklerózou.

Význam kmenových buněk v medicíně

Kmenové buňky obecně jsou buňky vlastního těla schopné obnovy poškozených nebo opotřebených tkání a buněk. Nacházejí se na různých místech těla včetně kostní dřeně a tukové tkáně.

Kmenové buňky mají dvě základní funkce: 

  • schopnost sebeobnovy;
  • schopnost obnovy a opravy poškozených tkání a buněk.

Efektu aplikace vlastních buněk se využívá i v ortopedii, kdy je cílem metody omezení a zpomalení degenerativních změn pojivové tkáně, které souvisí se stárnutím i s důsledky nadměrného zatížení pojivových tkání pohybového ústrojí, zejména kloubů.

(zdroj: Léčbakmenovýmibuňkami.cz)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 4 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 5 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 16 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...