Šumava – Dohodu, která má šíření kůrovce ze Šumavy alespoň omezit, uzavřeli český ministr životního prostředí a jeho rakouský kolega. Počítá s pravidelným monitoringem lesa na hranicích i se zásahy proti lýkožroutům. Situací se navíc bude zabývat meziparlamentní komise, která by měla hledat kompromis mezi ochranou pralesa a opatřením proti kůrovci. Nejen ochranáři, ale i politici – a to i zahraniční – teď ostře sledují vývoj na Šumavě.
Úsek národního parku, jenž sousedí s Rakouskem, rozdělili jeho správci do čtyř sektorů. Vytvoří asi 300 metrů široký pás, kde se bude proti kůrovci efektivně a účinně zasahovat. Plánují nedestruktivní metody, například chtějí napadané stromy oloupat. Mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar dodal, že v lesích bude také aplikován postřik.
V oblasti horských smrčin v nejvyšších částech hraničního hřbetu Trojmezné, která patří k nejcennějším územím, zůstává režim bezzásahový. Ředitel Správy NP Šumava František Krejčí podotkl, že na podpis dohody čekal od jara. Zvláštní režim začíná platit v rakouských hospodářských lesích přiléhajících k nejcennějším zónám českého národního parku. Rakušané se zavázali, že zásahy proti kůrovci nepovedou k holinám, které by otevřely šumavské porosty síle větru.
Předseda Spolkové rady Rakouska Erwin Preiner se nechal slyšet, že podepsaná dohoda je klíčovým dokumentem pro obě země. Zástupci Jihočeského kraje, kteří v létě hrozili vyhlášením stavu nebezpečí, dohodu vítají. „Chceme mít se sousedy dobré vztahy,“ sdělila mluvčí kraje Kateřina Koželuhová.
Kůrovce na Šumavě by mohla řešit také meziparlamentní komise. Volá po ní česká strana a ta rakouská dnes takový návrh neodmítla. Vážnost situace potvrdil i předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Na území parku lesníci letos vytěžili téměř 200 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. Za posledních dvacet let je to těžba rekordní.
