Bruntál – Historický Bruntál slaví 800 let od doby, kdy se jako vůbec první sídlo u nás stal institucionálním městem. Premiérový status, který se odvíjel podle magdeburského práva, se Bruntálu připisuje díky tzv. Uničovské listině krále Přemysla Otakara II. z roku 1223. Vyplývá z ní, že město bylo založeno před rokem 1213. Kde přesně leží počátky města, není dosud doloženo, místní se ale rozhodli výročí zasadit právě do roku s třináctkou na konci.
Bruntál byl již od svého vzniku významným sídlem. Stal se odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem na severní Moravě. Bohatl díky řadě privilegií, nerostnému bohatství v okolí, cechům, trhům a také díky výběru mýta na významné obchodní cestě z centrální Moravy do Slezska.
Město Freudenthal (volně jako „Údolí radosti“; název Bruntál je doložen až v listině z roku 1456) bylo původně pod správou moravských markrabat, od 14. století opavských knížat. V 15. století přešlo do majetku pánů z Vrbna. Po bitvě na Bílé hoře bylo zkonfiskováno a císař je předal Řádu německých rytířů (v roce 1806 se stalo sídlem velmistra řádu). Po vzniku Československa v roce 1918 se Bruntálští odmítli stát součástí nového státu, kvůli nepokojům zde zasahovala armáda.
Koncem 30. let 20. století většina zdejších obyvatel podporovala připojení k hitlerovskému Německu. Zdejší populace proto musela po válce z velké části odejít. Do historie města kromě zpolitizovaných událostí zasáhla i řada katastrof. Již v roce 1298 téměř celé vyhořelo. Největší úpadek zažilo v době třicetileté války - několikrát jej plenili dánští a švédští vojáci, znovu vyhořelo a více než polovinu obyvatel zahubil mor. Další vlna katastrof přišla v 18. století - kromě válek, požárů a moru například i krupobití. V nedávné paměti jsou ničivé povodně z roku 1997, které řadu domů silně zdevastovaly.
