Brněnští vědci budou mít nové centrum. Na 10 tisících rodinách prověří vliv znečištění a stresu

V Brně na Masarykově univerzitě vzniká biobanka, která bude uchovávat až dva miliony biologických vzorků. Pomůže tak zkoumat vliv škodlivin ve vzduchu a vodě na lidské zdraví. Vědci už také kvůli nové studii zabývající se vlivem škodlivin začali oslovovat nastávající matky v Brně.

Vědci z Masarykovy univerzity tak rozšíří svoje aktivity ve zkoumání vlivů okolního prostředí na lidské zdraví jako je znečištěné ovzduší a voda, chemické látky, ale i nedostatek pohybu, alkohol, kouření, zneužívání léků a drog, hluk nebo stres.

Novou banku pro uchovávání až dvou milionů biologických vzorků vybuduje brněnské Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX).

Nové laboratoře i studie

Centrum rozšíří své laboratoře, ve kterých prověřuje například vliv škodlivin ve vzduchu a vodě na lidské zdraví. Masarykova univerzita získala na projekt téměř čtvrt miliardy korun z evropských fondů. Stavba začne letos, potrvá do roku 2019.

Při výzkumu je nutné dlouhodobě sledovat velké skupiny lidí. A to ne až od okamžiku, kdy onemocní. „Musíme začít sledovat zdravé pacienty, abychom se mohli dívat, jak se vyvíjí jejich zdravotní stav během života, jaký mají vliv různé faktory,“ řekla dnes novinářům ředitelka RECETOX Jana Klánová.

V Brně začne také nová velká studie. Vědci oslovují nastávající matky v Brně, jejichž děti by se mohly stát součástí vědeckého prověřování po příštích 20 let. Odborníci chtějí do studie zařadit až 10 000 rodin. Osloví také dospělé účastníky starší studie, od kterých mají z minulosti převážně dotazníková data, pro uchovávání vzorků totiž nebyla kapacita.

Nahrávám video
Výstavba nové biobanky v Brně
Zdroj: ČT24

Vědce zajímá, s čím lidé přicházejí do styku, nakolik se cizorodé látky hromadí v jejich tkáních. Od účastníků studie budou uchovávat vzorky krve, moči nebo slin pro pozdější analýzy, a to v desítkách vzorků z každého odběru. Při skladování je nezbytností bezchybné značení a robotické ovládání, které vyloučí lidskou chybu.

Vědci budou zjišťovat, jak vznikají nemoci

Právě proto vznikne v Univerzitním kampusu Bohunice biobanka. „Projekt má velký potenciál přinést do budoucna informace o tom, jak vznikají nemoci,“ uvedl náměstek ředitele Fakultní nemocnice Brno pro vědu, výzkum a školství Tomáš Kašpárek.

Díky rozšířeným laboratorním kapacitám bude RECETOX více zkoumat také látky tělu vlastní, například metabolity, které mohou vypovídat leccos o tom, jak organismus funguje a reaguje. Další oblastí zájmu je mikrobiom, tedy společenství mikroorganismů, které přirozeně osidlují lidskou kůži, sliznice, ústní dutinu nebo střeva. Mohou ovlivňovat imunitní reakce, vědci chtějí v mikrobiomu pátrat po raných ukazatelích rozvoje chronických nemocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...