Oblíbené hodiny se z něj nestaly, turistická atrakce a terč vtipů ale ano. Brněnský orloj, který na centrálním náměstí Svobody už pět let odměřuje čas, se poprvé na čtyři dny zastavil. Během první větší údržby od roku 2010, kdy stroj začal fungovat, ho restaurátoři očistili a vyleštili. Od úterního odpoledne už zase ukazuje čas – i když většina kolemjdoucích si stále neví rady s tím, jak ho přečíst.
Je to hezký, ale čas se z toho nepřečte. Tak po pěti letech odpovídá většina lidí na otázku, jak se jim líbí orloj na brněnském náměstí Svobody. Multifunkční hodinový stroj vznikl v roce 2010 a už tehdy měl jeden z jeho autorů problém, přečíst z moderního orloje čas. „Teď jsem potřebovala vědět, kolik je hodin, a nepoznám to," stěžuje si i dnes kolemjdoucí Anežka Válková.
Zalíbení v orloji nenašel ani současný primátor Petr Vokřál (ANO), který po svém zvolení sliboval, že na náměstí nechá na vlastní náklady umístit normální hodiny. „Zatím nemám úplně pozitivní odpověď, kde by to teoreticky bylo možné. Doufám, že po prázdninách už budu vědět, jak se k tomu úřad staví," řekl primátor.
To, že je monument spíš ozdobou, než hodinami, lidem vadí asi nejvíc. Jinak ale moderní dílo autorů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka vzala většina na milost. A to hlavně proto, že se stalo součástí koloritu města. „Když hodiny postavili, říkal jsem si: Co to je? I proto, že to evokuje ještě něco jiného, než má. Ale lidi si to fotí, tak to má aspoň nějakou turistickou hodnotu," myslí si Filip Chalk a odkazuje tak na to, že řada lidí přisuzuje orloji jiný předobraz, než byla zamýšlená inspirace střelou nebo projektilem.
A i s časomírou si Brňané poradili po svém: mezi lidmi koluje návod, že čas lze nejlépe zjistit tak, že si člověk stoupne, aby viděl na kostelní hodiny na věži svatého Jakuba, a podívá se na ně.
Na čtyři dny dotikal
I ten, kdo umí z hodinového stroje přečíst přesný čas, měl v posledních čtyřech dnech smůlu. Restaurátoři orloj vypnuli a dopřáli mu po pěti letech provozu kosmetickou kůru. „Došlo k čištění atmosférických nečistot na celém plášti žulového objektu. Následoval opatrný oplach vodou a ruční zaleštění povrchu speciálním voskem," popsal restaurátor Jiří Marek.
Víc, než orloj, utrpěl za pět let žulový podstavec, po kterém lidi chodili a skončila v něm zašlapaná i řada žvýkaček. Samotné hodiny jsou podle restaurátorů v dobrém stavu. „Černá žula je jeden z nejodolnějších materiálů vůbec. Věřím, že trvanlivost tohoto objektu se dá počítat na staletí," dodal Marek.
První větší údržba od roku 2010, kdy stroj začal fungovat, přišla magistrátní kasu na 60 tisíc korun. Zadarmo není běžný provoz, který ročně město přijde na půl milionu korun. Náklady přináší i památeční kuličky, které orloj každý den v 11. hodin vydává. Jedna stojí 145 korun.
- Orloj vyrostl na brněnském náměstí Svobody v roce 2010. Vznikl podle návrhu Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka a město přišel na 12 milionů korun.
- Dílo ve tvaru střely nebo projektilu má připomínat úspěšnou obranu Brna před Švédy v roce 1645.
- Hodiny jsou 5,8 metru vysoké, v nejširším místě mají průměr 170 centimetrů a jsou sestaveny ze sedmi kusů kamene.
- Na výrobu hodin měla být použita vzácná černá žula z Jihoafrické republiky, díly zpracovali kameníci v italské Veroně. Původ kamene ale zpochybnili studenti a odborníci z VUT, podle nichž jde o mnohem běžnější variantu zmíněného kamene.
