Alfa pasáž v Brně slaví 80 let své existence. Devítipatrovou funkcionalistickou budovu vybudoval stavitel František Hrdina podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse v letech 1930–37. Historie stavby je velice pestrá. Bydlely v ní známé osobnosti, za války se tam scházelo gestapo a málem ji zničila bomba.
Pasáží Alfa projdou denně stovky lidí. Je pro ně zkratkou na náměstí Svobody. Pro majitele Vladimíra Hrdinu je ale celá budova rodinným stříbrem. Postavil ji jeho dědeček podle návrhu architekta Fuchse. Rodina sice v době komunistické totality o dům přišla, v restituci se jim ale vrátil. „Bylo několik pokusů o to, abychom dům prodali, nicméně považujeme to za rodinný majetek, takže k žádnému prodeji nedošlo,“ říká vnuk stavitele Vladimír Hrdina.
V domě byly konspirační byty gestapa i StB
V devítipatrové budově je kromě obchodů, divadla nebo hudebního klubu i 160 bytů. Do nich se mohou jedním z osmi výtahů dostat jen jejich nájemníci. V minulosti tady bydlela třeba Vlasta Fialová, jiné byty za sebou mají ještě zajímavější historii. V jedné z garsonek se za protektorátu scházelo gestapo a později i členové StB. Zajímavostí je, že terasa, která k bytu patří, je větší než samotný byt. Z ní je stejně jako ze střechy krásně vidět celé centrum města i jeho okolí.
Za války pasáž málem zničila bomba
Že by Alfa pasáž z Brna zmizela, hrozilo jen jednou. Za druhé světové války při bombardování města v roce 1944. „Spadla sem puma, která poničila část pasáže včetně galerie,“ ukazuje na fotografii Vladimír Hrdina. Zničenou část pasáže se ale podařilo opravit a celá budova tak slouží lidem dodnes.
Celou historii budovy připomenou speciální prohlídky, které rodina Hrdinových k výročí pořádá. Atmosféru první republiky, kdy stavba vznikla, dokreslí kromě jiného i promítání dobových filmů a koncerty.
