Praha - Na pražském Jižním městě by se mohlo bourat nově vznikající sídliště. Proti jeho výstavbě na okraji přírodní památky Milíčovské mokřady se bouří starousedlíci. Jenže v domech už bydlí desítky nových majitelů a domy pro tisíce dalších se ještě staví. Starousedlíci se proto obrátili na soud a zatím vyhráli první žalobu. Soud totiž zrušil územní rozhodnutí pro již stojící domy. Co to ale bude v praxi znamenat, je zatím otázkou. Jižní město si v posledních měsících vysloužilo přezdívku české Palermo. Vede se tu boj o peníze a především o pozemky.
Podle zastupitele Prahy 11 a člena sdružení Hezké Jižní Město Zdeňka Kvítka postavila společnost Skanska bytový komplex Milíčov Sever přes odpor občanů. Proto nespokojení starousedlíci založili OS Hezké Jižní Město, a koncentrovali tak odpor občanů proti výstavbě. „Skanska tady staví pro 3 tisíce občanů město bez školek, bez obchodů, a vezměme si, že 3 tisíce obyvatel je počet srovnatelný s městem Jáchymov,“ vysvětluje Kvítek.
Zastupitelka a další členka sdružení Radka Soukupová tvrdí, že Milíčovský háj byl první z řady kontroverzních staveb, které se na Jižním městě začaly objevovat. Občanské sdružení se pak pustilo do předem téměř prohraného boje s velkým investorem a s městskou částí a poprvé stáli lidé proti vlastní radnici. Radnice Prahy 11 přitom nejprve přišla s bohulibými úmysly. Prý tu byl velký zájem o sociální byty.
Radka Soukupová:
„Tím, jak se prodejem z veřejné stavby stala stavba soukromá, tak se z toho vytratily jakékoliv veřejné prvky. To znamená, že už se z toho stalo jen území, které se dá vytěžit.“
Veškeré záměry se sociálními byty, výstavbou potřebných obchodů či školek vzaly rychle za své. Prakticky okamžitě poté, co město prodalo pozemky společnosti Skanska. „Prodej probíhal bez výběrového řízení. My jsme vůbec netušili, jakým způsobem byla vybraná společnost Skanska. A cena byla stanovená na 1 774 korun za metr čtvereční, což je velmi nízká cena,“ objasňuje pozadí kauzy Kvítek. Tržní cena pozemků se přitom v té době pohybovala minimálně na trojnásobku.
Nejde jen o peníze a pozemky, ale i o Milíčovské mokřady
Za zájmy občanů se postavil i senátor Jaromír Štětina: „Bydlím na Jižním městě a samozřejmě jsem viděl, že se tam děje něco nekalého. Prostor mezi Jižním městem a Milíčovem je jeden z mála prostorů, kde vzniká nějaká zeleň. Celá ta oblast Milíčovského lesa, to je zázemí pro obrovské Jižní město,“ vysvětluje svůj postoj Štětina.
Své protesty lidé opřeli také o to, že výstavba může zničit jednu z mála přírodních památek v Praze - Milíčovské mokřady jsou zapsány jako chráněné území. Rostou zde unikátní rostliny a žijí tu chránění obojživelníci. „Je tady vysloveně rozhraní klimatické, že ta Praha je teplejší, kdežto tady je to o něco chladnější. Sice to není nějak dramatické, ale přece jen už se to projeví, a hlavně je tady víc srážek. Takže tím už je dán předpoklad pro to, aby se tu vytvářely mokřady,“ vysvětluje Jarmila Kubíková z Přírodovědecké fakulty UK.
Místní začali bojovat proti výstavbě právní cestou
Pavel Černohous:
„Neproběhlo posouzení vlivů na životní prostředí, což je podle našeho názoru podstatná vada. Další vadou, kterou jsme napadali, bylo to, že nebyl řádně posouzen na naturové území.“
Nejprve napadli územní rozhodnutí, tedy základní dokument k výstavbě. Nedala jim však za pravdu ani Praha 11, ani pražský magistrát. Po několika letech ale nakonec uspěli u soudu. Postup úřadů byl nezákonný. Výtky vzal soud za opodstatněné a kvůli nim zrušil vydané územní rozhodnutí. Čili v současné době je ten obytný soubor bez platného územního rozhodnutí," vysvětluje právní zástupce sdružení Pavel Černohous.
Jaromír Štětina:
„To, co se tam odehrálo, byla typická ukázka arogance, moci, která se v Praze na radnicích rozmáhá a stále žije. Já si myslím, že to byla jen taková morální satisfakce, kterou od soudu obdrželi.“
Soudní rozhodnutí se ale týká jen staveb, které dnes stojí. A každý si ho vysvětluje po svém. Místní si myslí, že město donutí developera ohromný projekt upravit. Podle nich je dokonce možné zbourat již postavené domy. Teď jsou karty především v rukou pražského magistrátu, a ten se brání. „Neznamená to vůbec nic, že bylo vydáno stavební povolení, že byla stavba realizována, zkolaudována, tak to prostě znamená, že ti lidé, kteří současně v těchto stavbách bydlí, tak tam bydlet zůstanou a stavby zůstanou na místě. To je názor našeho správního orgánu,“ tvrdí mluvčí magistrátu Jiří Wolf.
Kdo zvítězí? Soud sice zčásti zasáhl, ale stavba pokračuje dál
„Plno bagrů pracuje už dole na jihu. Ty domy, co stojí, těch je několik proti těm 43, co tam má stát, a oni staví nepřetržitě dál. Po tom rozsudku se nezměnilo vůbec nic,“ tvrdí členka sdružení Ludmila Kvítková. Místní lidé nyní stále doufají, že společnost Skanska změní alespoň projekt na další výstavbu. Ředitelka prodeje a marketingu Skansky Naděžda Ptáčková to ale vyvrací. „Nebudeme na tom nic měnit, protože to jsme opět u podstaty problému. Občanské sdružení Hezké Jižní město má od prvopočátku vlastní názor na to, jak by ta lokalita měla vypadat. My jsme šli ve všech procesech zcela v souladu s platnou legislativou,“ soudí Ptáčková.
Soud zatím rozhodl jen o žalobě na již stojící domy. Starousedlíci proto podali žalobu na ty rozestavěné. Soud o nich bude teprve jednat, přesto již vydal předběžné opatření, podle kterého by se měla stavba zastavit do doby, než padne konečný verdikt. Místní si ale přesto velké iluze nedělají. „I když třeba vyhrajeme soudní spory, tak víme, jaká je vymahatelnost práva v tomto státě. Takže i přes vyhrání nějakých sporů to není pro nás žádné reálné vítězství,“ uzavírá smutně člen sdružení Jiří Barek.
