Brno – V ulicích měst přibývá bezdomovců, pětinu tvoří ženy. Zatímco v Praze žije bez střechy nad hlavou jen o pár procent více lidí než loni, v Brně za poslední dva roky narostl jejich počet o polovinu.
S nabídkou pomoci přímo do terénu vyrážejí brněnští sociální pracovníci. Jejich klientů přibývá. V Brně od roku 2011 přibylo téměř 500 lidí bez střechy nad hlavou, nejčastěji kvůli ztrátě zaměstnání a dluhům. V chladném počasí se bezdomovci stahují ubytoven a krizových center, kde je možné přečkat noc alespoň na židli.
Aleš Štancl skončil na ulici před dvěma lety. Přespává v opuštěné chatce na okraji Brna, bez topení, vody a elektřiny. „Deky i spacáky máme. Už se nám ale stalo, že nás i vykradli,“ popsal nesnáže života bez domova Aleš Štancl. Brněnští sociální pracovníci jim nosí vodu a kontrolují, jestli mají čím příbytek vytopit nebo kde se umýt. „Obcházíme lokality, které už známe z minulých let nebo se dozvíme třeba tip od klientů,“ popsala trasu, kterou pravidelně prochází, mladá sociální pracovnice Lenka Prokopová.
Některé bezdomovce přemluví, aby v zimě odešli na ubytovnu nebo noclehárnu. Další způsob, jak přežít mrazivou tmu, jsou tzv. seďárny, noční krizová centra. Ta ale nejsou lůžková, klient zde dostane jen možnost posedět u teplého čaje. „Za absolvování plicního vyšetření na tuberkulózu dostanou dvě padesátikorunové stravenky. Na to lidé celkem slyší. Hodně také využívají možnost se u nás vykoupat a dostat čisté oblečení,“ popsala výhody spolupráce se sociálním kurátorem Prokopová.
„Počítám, že tak za čtrnáct dní už to bude krutý. Chodím sem každý den. Nemůžu si stěžovat, starají se tady o mě dobře,“ uvedl Ivan Mihok, který pravidelně ukládá hlavu ke spánku v noclehárně v Bratislavské ulici, která funguje pod brněnskou Charitou. Noční služby využívá i další z klientů, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Přes zimu půjdu asi na ubytovnu. Protože chodit po Brně a čekat, až v osm otevřou, to nebude ono,“ přiznal bezdomovec.
„Přes zimu fungují noční krizová centra, která slouží k nouzovému přečkání noci. Loni jsme mírně navýšili kapacitu. Ze zkušenosti ale víme, že průměrná vytíženost je 71 procent,“ odhadl zájem lidí bez přístřeší vedoucí brněnských sociálních kurátorů Ladislav Ptáček. Při posledním sčítání bezdomovců v roce 2010 bylo v Brně 1 354 lidí bez domova. Protože jsou v tomto čísle zahrnutí i lidé z azylových center či ubytoven, sociální pracovníci odhadují, že skutečně „na ulici“ žije asi pět stovek lidí.
"Loni se alespoň na jednu noc do krizového nočního centra v Brně zastavilo 600 lidí, což je téměř o 200 lidí více než o rok dříve," upozornil na rostoucí zájem o zázemí v teple Ptáček.
„Existuje představa, že bezdomovec je starší vousatý muž s igelitkou v ruce, ale to je stereotyp. To je pouze jedna skupina lidí. Mezi našimi klienty jsou lidé, kteří se stali bezdomovci i v mladém věku. Není tam ani málo lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání,“ podotkl Ptáček, který zároveň upozornil, že riziku bezdomovectví čelí dnes prakticky kdokoliv.
Spolu s ekonomickými problémy přibylo bezdomovců – seniorů, kteří nejsou z důchodu schopni zaplatit vysoké nájmy, a musí proto odejít na ubytovnu. Objevuje se také tzv. rodinné bezdomovectví, kdy kvůli finanční krizi musí domov opustit celá rodina. Ta se pak ale většinou rozpadne, protože ubytovny jsou vedeny odděleně pro ženy i muže, a děti potom končí v dětských domovech.
„S klienty pracujeme celoročně. V zimě se ale naše aktivity orientují na zajištění nejzákladnější životní potřeby: mít kde přespat, mít co jíst a podobně,“ popsal zimní priority Ptáček, který zároveň upozornil na pravidelné sbírky šatstva, které jsou v zimě nezbytné. Přestože kontejnerů na textil si už řada lidí povšimla, potřební by v nadcházejících měsících uvítali především pánské bundy a kabáty.
V České republice žije na ulici odhadem 30 tisíc lidí. Dalším sedmdesáti tisícům navíc ztráta bydlení akutně hrozí.
