Autobusové nádraží u Grandu praská ve švech. Blíž k centru se přesunul další dopravce

Autobusová doprava u brněnského hotelu Grand je od neděle ještě frekventovanější než dosud. Na nádraží blízko centra města přesunula své spoje společnost Arriva. Denně tak nádražím bude projíždět dalších 17 autobusů. Jeho vytíženost je přitom už teď téměř stoprocentní, využívá ho 19 dopravců.

Pondělní ráno na starém autobusovém nádraží v Brně. Stovky cestujících, autobusy ve dvou řadách. Ranní špička je tu jasně znát. Nově od Grandu odjíždějí autobusy do Prostějova a Olomouce a do Kroměříže a Přerova. Obě linky jezdí ve dvouhodinovém intervalu, do Olomouce ve špičkách po hodině.

Relativně nedávno začaly na nádraží zajíždět i dálkové spoje FlixBusu. Dál sem zajíždějí dopravci a cestovní kanceláře, které provozují nepravidelnou zájezdovou dopravu, nebo mají jen malý počet spojů denně.

Sladit pohyb aut, autobusů a cestujících je komplikované

Sladit pohyb autobusů, aut a cestujících, kteří kličkují mezi autobusy a vyhýbají se autům, je komplikované. „Může docházet ke zmatkům, pokud třeba cestující musí nastoupit na šestém nástupišti, ale až ve druhé řadě. Pokud si nejsou jisti, doporučujeme se zeptat prodejců,“ řekla mluvčí RegioJet Klára Majíčková.

Denně z devíti stanovišť odjede sto sedmdesát spojů. Společnost Arriva přesunula své autobusy z autobusového nádraží Zvonařka. „Proč dopravce odešel, nám nesdělil. Zřejmě jde o konkurenční boj s RegioJetem,“ řekl ředitel ÚAN Zvonařka Jiří Večeřa.

„My jsme chtěli odvést naše cestující co nejblíž k centru Brna, navíc tady u Grandu je to zásadní klíčový dopravní uzel,“ vysvětlil mluvčí Arriva Roman Herden.

Smlouvu s nádražím dopravní společnost úplně nevypověděla. Na Zvonařce nechala dva spoje. „Pro nás to znamená menší zisk. Budeme ho muset kompenzovat smlouvami se zahraničními dopravci,“ řekl Jiří Večeřa a dodal, že na Zvonařku míří například dopravci z Polska, Ukrajiny a Bulharska.

Největší výhodou starého nádraží je poloha

Zvonařka cestujícím vyhovuje tím, že tam najdou zázemí a služby, nevýhodou je vzdálenost od centra města a napojení na MHD. U Grandu není hala, občerstvení ani toalety, do centra je to ale pár kroků, stejně tak na nejbližší zastávku tramvaje a na vlakové nádraží. „ S toaletami je to problém. Nádraží je památkově chráněné a každou přístavbu musejí schvalovat památkáři,“ řekla Barbora Lukšová, mluvčí brněnského dopravního podniku, který staré nádraží provozuje. Dopravní podnik plánuje na místo instalovat alespoň mobilní toalety. Lidé také mohou použít toalety v budově RegioJetu.

  • Projekt hlavního autobusového nádraží v Brně u Grandu pochází z roku 1948 od architekta Bohuslava Fuchse. Mělo disponovat centrální budovou, kde se měl nacházet dispečink, a několika krytými nástupišti pro autobusy. Nádraží se stavělo v letech 1949–1951, zprovozněno bylo 1. prosince 1951. Vzniklo však jenom torzo projektu, postaveno bylo pouze jedno kryté nástupiště s nástupními hranami po obou stranách.
    Centrální autobusové nádraží Zvonařka bylo otevřeno v roce 1978. Pravidelný autobusový provoz ČSAD na nádraží u Grandu byl ukončen 31. května 1986.

Provozovatel nádraží se dalším dopravcům nebrání

Nádraží u Grandu sice praská ve švech, jeho provozovatel se ale dalším možným dopravcům, kteří by ho měli zájem používat, nebrání. Dopravci za možnost jezdit z nádraží dobře platí. Za tento rok dopravní podnik počítá s tržbou přesahující čtyři miliony. „My nerozlišujeme, jestli se jedná o velkou nebo malou společnost, jde o to, v kolik hodin autobusy odjíždějí, aby bylo vše koordinované,“ vysvětlila Barbora Lukšová. Dopravci navíc nesmějí stát na nádraží déle než 15 minut.

Zvonařku čeká revitalizace

Zatímco na autobusovém nádraží u Grandu neustále přibývá počet dopravců a na metr čtvereční tady denně zastaví 16 autobusů; na původním autobusovém nádraží, na Zvonařce, je to na metr čtvereční a den jen 13 autobusů. Konkurovat polohou ústřední autobusové nádraží zatím nemůže, do budoucna se tak bude snažit konkurovat alespoň novým zázemím. „My bychom chtěli příští rok revitalizovat celé nádraží i budovu. Chtěli bychom jít do moderního designu,“ říká ředitel ÚAN Zvonařka Jiří Večeřa. Odhadované náklady na rekonstrukci jsou 80 milionů korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 44 mminutami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 1 hhodinou

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
11:16Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 12 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
včera v 16:21

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
včeraAktualizovánovčera v 16:03

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25
Načítání...