Podyjí (Znojemsko) - Nasvícené památky, billboardy zalité světlem a všudypřítomné lampy, které už dávno nesvítí jen na chodník - taková je světelná realita českých měst. Kvůli světelnému znečištění hledají astronomové cestu z civilizace. Jedny z nejlepších světelných podmínek nabízí například Národní park Podyjí, který proto usiluje o označení „oblast tmavé oblohy“.
„Dříve bylo světelné znečištění ve městech podstatně menší. Dnes se svítí zbytečně moc a ještě nesprávně – lampy svítí i do horního prostoru, místo toho, aby svítily dolů. Navíc se nově osvětlují různé reklamní panely a objekty, což dříve nebývalo,“ vysvětlil současné špatné světelné podmínky ve městech astronom Radek Dřevěný, podle kterého jsou v aglomeracích vidět jen ty nejjasnější hvězdy.
„Úroveň temné oblohy se vyjadřuje na Bortleho stupnici, která má devět stupňů. S jedničkou se setkáme jen v nejtemnějších částech světa, například v Andách nebo na poušti. Za určitých podmínek máme tady v Podyjí trojku, což je dobrá úroveň. Ve velkých městech je pak nejhorší stupeň - devítka,“ porovnal jednotlivé úrovně tmy Martin Škorpík z Národního parku Podyjí.
Tmavá obloha není podle odborníků důležitá jen pro dobré pozorování oblohy, ale také pro noční zvěř, kterou světelné zdroje dezorientují. „Když se bude veřejné osvětlení používat účelně, aby správně osvětlovalo památky, nebude zbytečně osvětlovat oblohu,“ tvrdí Škorpík, podle kterého lampy v městských parcích způsobují i prodlouženou dobu vegetace rostlin, jež pak kvetou i dvakrát do roka.
Co největší tma podle lékařů vyhovuje i lidskému tělu, které v ní dokáže produkovat různé látky na podporu antioxidantů. „Noční krajina je pro nás přirozená. Od vynálezu umělého osvětlení jsme o ni přišli,“ potvrdil Škorpík. Nadměrné množství nočního světla navíc snižuje kvalitu spánku.
Národní park Podyjí se snaží dostat ve spolupráci s rakouskými kolegy na seznam oblastí tmavé oblohy, kam patří například Jizerské hory nebo Beskydy. Šlo by tak o druhou přeshraniční lokalitu s výbornými podmínkami pro pozorování hvězd.
Oblast tmavé oblohy vznikla v Beskydech zhruba před rokem, jde přitom o tři sta kilometrů čtverečních na české i slovenské straně. Světelné znečištění, jinak také označované jako světelný smog, vzniká nadměrným osvětlováním míst. Ideálně „tmavé“ oblasti najdeme i různě ve světě, například v chilské poušti Atakama, kde stojí i známá astronomická observatoř.
