Břeclavsko – Je nedostatek pyrotechniků, kteří by mohli vyčistit Boří les od nevybuchlé německé munice. To ve čtvrtek připustil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), který si území dnes prohlédl společně s premiérem, se na místě patrně najdou tisíce nebo desetitisíce kusů munice.
„Během deseti let by měl být systematicky vyčištěn areál Bořího lesa,“ potvrdil dnes při příležitosti své návštěvy Jihomoravského kraje předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pyrotechniky tak čeká sanace území o rozloze 500 hektarů, což jim může trvat i osm let a bude stát 50 milionů korun. Ty zaplatí Lesy ČR, které mají čištění lesa na starost. O něm rozhodla na svém zasedání vláda už v únoru.
O zakázku na čištění ale budou soutěžit externí odborné firmy. Policie ani armáda své pyrotechniky uvolnit nemohou. Ti totiž musí pomáhat odklízet výbušniny v muničních skladech ve Vrběticích, kde loni explodovaly dvě budovy. Soutěž je už podle Sobotky připravená a vítěz by měl být známý v druhé polovině letošního roku.
Kdo zajistí likvidaci výbušnin, řeší stát již několik let. Touto otázkou se začal více zabývat až v souvislosti právě s výbuchy ve vrbětickém areálu. Tam právě nyní pracují armádní a policejní pyrotechnici, kterých v minulosti značně ubylo. To je podle Sobotky špatně. „Škrty takových pozic byly velkou chybou. Snížila se tak schopnost státu reagovat na mimořádné situace a provádět průběžnou pečlivou kontrolu obchodování a uskladnění munice,“ uvedl Sobotka.
I přes hrozící nebezpečí lidé les navštěvují
Přestože se v lese nachází nevybuchlá munice, je volně přístupný a vedou přes něj turistické trasy do sousedního Rakouska. Při minulé sanaci 250 hektarů tam pyrotechnici objevili zhruba 24 tisíc kusů výbušnin.
V lese už zahynulo pět lidí, naposledy v roce 1990 - tehdy byl obětí čtrnáctiletý chlapec. Před třemi lety se zase při manipulaci s výbušninou vážně zranil muž, který si ji přinesl domů. Právě vzhledem k velkému množství střeliva jezdí pyrotechnici na místo často. Loni tam houbaři a výletníci našli více než třináct kusů munice. „Nejčastějším typem je dělostřelecká munice. Jsou to střely a náboje, které se vystřelují z děl a houfnic,“ popsal tehdy nejobvyklejší nálezy policejní pyrotechnik Bohuslav Kuda.
Boří les: Od Lichtenštejnů k nacistům
Boří les založil v rámci Lednicko-valtického areálu rod Lichtenštejnů na neúrodné písčité terase. Dlouhá léta sloužil pouze pro rekreaci, na konci 30. let 20. století ale po obvodu lesa vyrostla řada staveb československého opevnění.
Během 2. světové války na okraji lesa vznikla muniční továrna Muna. Místo nacisté nevybrali náhodou - je vzdálené jen pár kilometrů od hranic s Rakouskem a má napojení na železnici. Hustý porost navíc továrnu chránil před spojeneckými bombardéry. V Muně pracovali lidé z okolních obcí, ale také maďarští židé, pro které nacisti nedaleko zřídili malý koncentrační tábor, nebo zajatci z Belgie, Francie a Srbska. Po celou dobu okupace továrna vyráběla dělostřelecké náboje a také munici do kulometů a protiletadlových kanónů. V malé míře tady byly vyráběny také pancéřové pěsti, ruční granáty a tzv. nasazovací rakety.
Poštorná, a tedy i továrna Muna byla osvobozena po těžkých bojích 21. dubna 1945 Rudou armádou. Ruské velení usoudilo, že podobný tovární komplex nebude Československo potřebovat, a nařídilo jeho vyhození do vzduchu. Výsledkem velmi nedbalé likvidace továrny ale bylo rozmetání munice po celém lese. Vojenští ženisté se snažili hned po válce les očistit, ale munice bylo takové množství, že Boří les byl nakonec ponechán svému osudu.
