Olomouc - Olomoucký arcibiskup Jan Graubner odsloužil v kostele svatého Michala vůbec první celonárodní policejní mši. Iniciátorem akce byla Křesťanská policejní asociace, která chtěla u příležitosti pondělního svátku patrona ozbrojených složek svatého Michala upozornit také na potřebu kaplanů v útvarech. Policistů, kteří by to uvítali, přijelo stovky. Policejní prezidium ale v současné době o zřízení duchovní služby neuvažuje.
„Budu prosit, aby tito věřící policisté správně rostli ve víře, aby to, co z ní získávají, mohli dávat druhým a zkvalitňovat tak svou službu národu,“ uvedl před mší svatou olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Církev oslovila Křesťanská policejní asociace, která v České republice už čtyři roky sdružuje věřící policisty i nábožensky založené příslušníky ostatních bezpečnostních sborů. Právě asociace také prosazuje zavedení policejních kaplanů. „Policisté se dostávají do nebezpečných situací, musí často řešit vážná dilemata, proto potřebují člověka, kterému by se mohli s důvěrou svěřit,“ uvedl generální prefekt Křesťanské policejní asociace Jiří Laňka.
Anketa ukázala, že většina policistů kaplany nepotřebuje
Snahy o zařazení kaplanů do policejních sborů jsou staré už 10 let. V roce 2012 téma otevřel i bývalý ministr vnitra Jiří Kubice, když vyzval některé církve k diskuzi o možném zavedení duchovní služby u policie a hasičů. V roce 2013 proběhla na toto téma v policejních útvarech po celé republice anonymní anketa. Sedmdesát pět procent policistů, kteří se do ní zapojili, se však vyslovilo, že podle nich duchovní služba nemá u policie smysl. Ani současné vedení resortu není myšlence nakloněno, i když příbuzné ministerstvo obrany zřídilo vojenské kaplany už v roce 1998. „V současné době funguje u policie program posttraumatické péče a prozatím o žádné jiné formě neuvažujeme,“ řekl ekonomický náměstek policejního prezidenta Petr Petřík.
Proč psycholog nestačí? Není vázán zpovědním tajemstvím
Že i v policejních uniformách jsou křesťané, potvrdila velká účast na slavnostní mši. Přijeli z celé republiky, doplňovali je například příslušníci Vězeňské služby ministerstva vnitra, která zaměstnává kaplany už řadu let. Jedním z argumentů, proč by měli mít i policisté možnost hovořit s knězem, je zpovědní tajemství. „Policejní psychologové musí vést o návštěvě svých klientů dokumentaci. Duchovní je ale vázán zpovědním tajemstvím,“ vysvětloval jeden z účastníků mše.
Ministerstvo obrany zavedlo funkci duchovních před šestnácti lety. Za tu dobu prošlo resortem přes čtyřicet kaplanů z osmi církví. Působili v zahraničních misích v Bosně, Kosovu, Afghánistánu, Kuvajtu či Iráku. Nyní jich je kolem třiceti. Jejich služba se nevztahuje jen na věřící vojáky, ale doplňuje psychologickou pomoc. „Naše spolupráce s kaplany je dobrá a ukázalo se, že jsou vojákům prospěšní. Vzájemně se doplňujeme,“ uvedla psycholožka 102. průzkumného praporu Prostějov Helena Vrzalová.
