Třeboň (Jindřichohradecko) – Povodně jsou horké téma nejenom pro záchranáře, hasiče či vojáky – když se řeky vylévají z břehů, jdou do akce také archiváři. Ti také na nouzové situace začali trénovat, zkušební povodeň zažili třeba na začátku semináře v Třeboni.
Cvičným archivem jako by se prohnala skutečná povodeň – dokumenty, fotografie i filmy jsou vlhké, některé dokonce plavou ve vodě nebo leží v hromadě bahna. Archiváři si tak při semináři v rychlosti vyzkoušeli to, co zažívali například pracovníci archivu Národního technického muzea na pražské Invalidovně po povodních v roce 2002. Desetiletá obnova poškozených archiválií patří k mistrovským archivářským dílům, lidé z NTM ale tehdy museli v mnohém improvizovat. I z jejich omylů se mohou dnes další archiváři poučit. „Chyby byly. Zaprvé jsme dělali třeba příliš velké balíky, které když zmrzly, tak je nikdo neunesl. Popřípadě jsme značili věci fixkama, pak se ukázalo, že jsou naprosto nevhodné, protože se propíjí,“ nastínila Kateřina Šupová z muzea.
Archiválie mají nevyčíslitelnou hodnotu a jsou nenahraditelné. Proto je třeba věnovat pozornost i krizovému plánování a prevenci neštěstí. To se netýká pouze povodní, ale také požárů nebo třeba sesuvům, jaký zničil archiv v Kolíně nad Rýnem. „Je potřeba nepropadnout panice a vědět, jak vlastně problém uchopit,“ zdůraznil Michal Ďurovič z Národního archivu.
