Chrudimsko – Tři tisíce let staré hroby nalezli archeologové při průzkumu trasy budoucího obchvatu Chrudimi. Podařilo se zachránit hned čtyři urny s popelem pravěkých nebožtíků. Přesné místo nálezu archeologové tají. Obávají se totiž nájezdů nelegálních hledačů pokladů. Chrudimsko jako součást Polabské nížiny je tradiční lokalitou pravěkého osídlení.
Neobyčejné tajemství vydala celkem obyčejná louka nedaleko Chrudimi. Zachovalé torzo žárového pohřebiště patřilo podle archeologů kultuře lužických popelnicových polí z mladší doby bronzové, zhruba z dvanáctého století před naším letopočtem. „Nebožtíci byli tehdy páleni podobně jako dnes, popel pak byl nasypán do urny. Bývají v něm přepálené milodary, břitvy, spony, jehlice,“ popsal Jan Musil, archeolog z Regionálního muzea Chrudim.
Archeologové museli křehké urny s popelem přebalit folií, jinak hrozilo, že se rozpadnou. Nález je opravdu velmi vzácný, většinu podobných pohřebišť totiž zcela zničí zemědělské stroje. „Hluboká orba od zhruba devatenáctého století poničila sedmdesát až osmdesát procent takových pohřebišť,“ dodal Musil. Při odkrývání každého hrobu musí archeologové postupovat centimetr po centimetru. Místo lopat a rýčů tak přicházejí na řadu motyčky a špachtle.
Většina vzorků půdy ze starých hrobů pak putuje na takzvanou plavičku. Tady odborníci získávají další cenné informace o pohřebišti a jeho okolí. „Po analýze jsme schopni říci něco více o lokalitě nebo objektu, ze kterého byl vzorek odebrán,“ uvedl geoarcheolog z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jiří Bumerol.
