V Česku hrozí vyjma východu země od středečního odpoledne do čtvrtečního dopoledne tvorba ledovky. V Čechách může mít na většině území místy tloušťku i nad pět milimetrů. Podle meteorologa ČT Pavla Borovičky není vyloučeno, že závažnost výstrahy před ledovkou se bude zvyšovat a pro některé oblasti bude platit červený, tedy extrémní stupeň.
„Během středečního odpoledne (17. ledna) očekáváme od jihozápadu sněžení, které bude od jihu přecházet do deště, i mrznoucího, na severu se mrznoucí déšť vyskytne přechodně až večer. Proto na většině území, vyjma jihovýchodu, hrozí mrznoucí déšť s tvorbou ledovky,“ uvedli meteorologové. Na severu a severozápadě území může od středečního poledne do čtvrtečního rána napadnout přes sedm centimetrů nového sněhu za dvanáct hodin, dodali.
Varování meteorologů před tvorbou ledovky platí pro většinu území od středečního poledne, v Čechách je převážně s vysokým stupněm nebezpečí. „Místy se může vytvářet silná ledovka s tloušťkou dosahující i nad pět milimetrů,“ varovali meteorologové. Upozornili, že v oblastech se silnou ledovkou je vysoké nebezpečí úrazů a hrozí četná nehodovost. Doporučují omezit vycházení ven a autem by lidé měli vyjíždět jen v nezbytných případech.
Meteorologové rozlišují několik ledových jevů. Ledovka je zrádná, vzniká jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení, kdy na zemský povrch dopadají kapky přechlazené vody nebo kapky dopadají na povrch o teplotě pod nulou. Bývá čirá a mnohdy naprosto hladká. Vzniká nejen na cestách, ale i na větvích, plotech či sloupech.
Náledí vzniká zmrznutím vody nebo sněhu na zemi. Námraza se tvoří zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy při jejich styku s povrchem země či s povrchy objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu.
Ledovka vzniká jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na zemský povrch kapičky přechlazené vody (tedy kapičky vody, která zůstává v kapalném skupenství i při teplotách pod bodem mrazu) anebo kapičky vody dopadají na povrch o teplotě pod nulou. V takovém případě voda při dopadu kapičky okamžitě zmrzne a vytváří se ledovka, která bývá na rozdíl od náledí čirá a především mnohdy naprosto hladká. Právě z toho důvodu je ledovka riziková zejména v dopravě – je obávanější než náledí.
Padající srážky mohou namrzat i na větvích stromů nebo na drátech elektrického vedení. V extrémních případech, kdy se vytváří vysloveně silná ledovka, tedy může docházet i k lámání větví nebo ohýbání celých stromů. Eventuálně se mohou vyskytovat i poruchy v dodávkách elektrické energie.
Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. Vlivem denního chodu teploty brzy po západu Slunce často namrzají mokré stopy po tajícím sněhu shrnutém k okraji vozovek a vedle náledí se takto tvoří i tzv. zmrazky. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky.
Zdroj: www.infomet.cz, ČHMÚ, www.chmi.cz
