S velkou novotou přispěchala strana, jejíž preference od (jí vyvolaného) pádu vlády padají: ČSSD vyhlásila založení křesťansko-sociální platformy. Při známé nechuti socialistů k církvím i k narovnání vztahů s nimi to lze pokládat za artistický výkon. Snad bylo potřeba rentgenu, aby v ateistických útrobách Lidového domu bylo vypátráno několik křesťanských reziduí. Pokus o odčerpání voličů drolícím se lidovcům jistě musel být proveden; vábení křesťanů marxistickými vílami však připomíná příslovečný zamrzlý tón z Prášilovy trouby.
Už jenom seznam 15 zakládajících členů svědčí o orientaci a významu této platformy: nejméně tři z nich jsou úplní ateisté, tři se prezentují jako katolíci, tři jako evangelíci a dva - exministr František Bublan a exdominikán Ivan Štampach - jsou zběhlí katoličtí duchovní. Zbylí čtyři jsou nábožensky inertní intelektuálové, zabývající se poezií, překladatelstvím, či lidskými právy, jako manželka levicového radikála Petra Uhla Anna Šabatová. Bývalý katolík a od r. 1991 svobodný zednář Štampach vystupuje vůči římskokatolické církvi programově nepřátelsky a pro své postoje musel skončit i jako duchovní u Starokatolické církve. Jaký vliv na prosazování křesťanských zásad mohou mít lidé, kteří jsou buď zcela mimo nebo jen na okraji dění v křesťanských církvích? Že by se angažovali např. pro zavedení etické výchovy ve školách? Nebo pro šíření znalostí o křesťanstvím inspirované kultuře? Obávám se, že spíše než katolickou Charitu by je mohlo napadnout z kostelních sbírek podporovat Hugo Cháveze.
Šéf lidovců Cyril Svoboda založení této kuriózní platformy v ČSSD označil za „předvolební zbožnost“ a úbytku voličů se neobává. Podobně totiž experimentovali Zemanovi socialisté už před deseti lety, kdy se křesťansko-sociální platforma v ČSSD vynořila poprvé. Tehdy se ústy Vladimíra Špidly přihlásila k sociálnímu učení katolické církve. Avšak zatímco dřívější koaliční vlády měly nápravu majetkových křivd alespoň ve svých programech, tehdejší premiér Zeman prohlásil, že jeho vláda nic vracet nebude, jelikož „stát nemá na rozdávání“. Tím se dostal do střetu i s tehdejším šéfem křesťansko-sociální platformy ČSSD Zdeňkem Kotrlým, který straníky varoval před antiklerikalismem a naznačil, že po slíbeném Zemanově odchodu z politiky by ČSSD měla prosazovat úplné restituce všem církvím. Obratem byl Kotrlého názor označen za „menšinový“ a jeho autor zmizel ve stranickém propadlišti. Křesťanská epizodka v historii ČSSD neslavně a nadlouho skončila.
Dnes křesťansko-sociální platforma ČSSD proklamuje principy solidarity, nedotknutelné lidské důstojnosti a posílení etiky v politice. Ani teď nepřichází s něčím novým, s něčím, co by neměla v programu také KDU-ČSL. Ale to, co je pro křesťanské voliče podstatné, např. zlepšení postavení klasické rodiny (zvláště s více dětmi), uspořádání vztahu církví a státu, legislativní omezení potratů a manipulace s embryi, mezi myšlenkami platformy chybí. Odtud Svobodova skepse k vyhlídkám socialistů s křesťanskými mávátky. „Je to sekulární strana, historicky založená na odporu proti církvi,“ připomíná; úvahám o případné koalici s ČSSD po předčasných volbách se ovšem Svoboda nebrání. Snad doufá, že křesťanský duch zavěje alespoň mezi samotnými socialisty a pomůže jim najít kultivovanější tvář, než jakou předvádějí David Rath, Lubomír Zaorálek, Jiří Paroubek či zakládající člen platformy Bohuslav Sobotka. Česká politická scéna by neobyčejně zkrásněla, kdyby tento duch zadul opravdu mocně.
- František Bublan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/858/85757.jpg
- Eurokomisař Vladimír Špidla autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/518/51751.jpg
- Cyril Svoboda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/886/88582.jpg
