Zamrzlý tón z Prášilovy trouby

S velkou novotou přispěchala strana, jejíž preference od (jí vyvolaného) pádu vlády padají: ČSSD vyhlásila založení křesťansko-sociální platformy. Při známé nechuti socialistů k církvím i k  narovnání vztahů s nimi to lze pokládat za artistický výkon. Snad bylo potřeba rentgenu, aby v ateistických útrobách Lidového domu bylo vypátráno několik křesťanských reziduí. Pokus o odčerpání voličů drolícím se lidovcům jistě musel být proveden; vábení křesťanů marxistickými vílami však připomíná příslovečný zamrzlý tón z Prášilovy trouby.

Už jenom seznam 15 zakládajících členů svědčí o orientaci a významu této platformy: nejméně tři z nich jsou úplní ateisté, tři se prezentují jako katolíci, tři jako evangelíci a dva - exministr František Bublan a exdominikán Ivan Štampach - jsou zběhlí katoličtí duchovní. Zbylí čtyři jsou nábožensky inertní intelektuálové, zabývající se poezií, překladatelstvím, či lidskými právy, jako manželka levicového radikála Petra Uhla Anna Šabatová. Bývalý katolík a od r. 1991 svobodný zednář Štampach vystupuje vůči římskokatolické církvi programově nepřátelsky a pro své postoje musel skončit i jako duchovní u Starokatolické církve. Jaký vliv na prosazování křesťanských zásad mohou mít lidé, kteří jsou buď zcela mimo nebo jen na okraji dění v křesťanských církvích? Že by se angažovali např. pro zavedení etické výchovy ve školách? Nebo pro šíření znalostí o křesťanstvím inspirované kultuře? Obávám se, že spíše než katolickou Charitu by je mohlo napadnout z kostelních sbírek podporovat Hugo Cháveze.

Šéf lidovců Cyril Svoboda založení této kuriózní platformy v ČSSD označil za „předvolební zbožnost“ a úbytku voličů se neobává. Podobně totiž experimentovali Zemanovi socialisté už před deseti lety, kdy se křesťansko-sociální platforma v ČSSD vynořila poprvé. Tehdy se ústy Vladimíra Špidly přihlásila k sociálnímu učení katolické církve. Avšak zatímco dřívější koaliční vlády měly nápravu majetkových křivd alespoň ve svých programech, tehdejší premiér Zeman prohlásil, že jeho vláda nic vracet nebude, jelikož „stát nemá na rozdávání“. Tím se dostal do střetu i s tehdejším šéfem křesťansko-sociální platformy ČSSD Zdeňkem Kotrlým, který straníky varoval před antiklerikalismem a naznačil, že po slíbeném Zemanově odchodu z politiky by ČSSD měla prosazovat úplné restituce všem církvím. Obratem byl Kotrlého názor označen za „menšinový“ a jeho autor zmizel ve stranickém propadlišti. Křesťanská epizodka v historii ČSSD neslavně a nadlouho skončila.

Dnes křesťansko-sociální platforma ČSSD proklamuje principy solidarity, nedotknutelné lidské důstojnosti a posílení etiky v politice. Ani teď nepřichází s něčím novým, s něčím, co by neměla v programu také KDU-ČSL. Ale to, co je pro křesťanské voliče podstatné, např. zlepšení postavení klasické rodiny (zvláště s více dětmi), uspořádání vztahu církví a státu, legislativní omezení potratů a manipulace s embryi, mezi myšlenkami platformy chybí. Odtud Svobodova skepse k vyhlídkám socialistů s křesťanskými mávátky. „Je to sekulární strana, historicky založená na odporu proti církvi,“ připomíná; úvahám o případné koalici s ČSSD po předčasných volbách se ovšem Svoboda nebrání. Snad doufá, že křesťanský duch zavěje alespoň mezi samotnými socialisty a pomůže jim najít kultivovanější tvář, než jakou předvádějí David Rath, Lubomír Zaorálek, Jiří Paroubek či zakládající člen platformy Bohuslav Sobotka. Česká politická scéna by neobyčejně zkrásněla, kdyby tento duch zadul opravdu mocně.

  • František Bublan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/858/85757.jpg
  • Eurokomisař Vladimír Špidla autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/518/51751.jpg
  • Cyril Svoboda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/886/88582.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...