Zajímavý zelený svět

Vítězství Martina Bursíka nebylo zdaleka tak jednoznačné, jak vypovídají čísla o volbě stranického předsedy. Strana zůstává i nadále rozviklána. Bylo by ovšem naivní domnívat se, že právě ukončený sjezd mohl mít ambici partaj sjednotit. Nicméně zelení už něco udělat museli. Vždyť právě ve dnech jejich sjezdu byly zveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění, podle nichž Bursíkova strana klesla pod pětiprocentní parlamentní hranici.

Důvodů pro to může být mnoho. Bezesporu i pavlačovost zelených debat. Na ty by se mohla tato strana skutečně „vysr…“, jak požadoval jeden ze sjezdových řečníků Jan Šlechta, jemně drhnoucím jazykem. Důležitější je ovšem, kde a v čem může Strana zelených získávat či ztrácet zásadně, nejen v rozmarné rovině. Napověděl to jiný výzkum, podle něhož si občané obecně přáli v čele strany Danu Kuchtovou, zatímco zelení voliči volali po Bursíkovi. To je snadno zdůvodnitelné poselství: „nezelená“ obec ráda by Kuchtovou, protože vnímá tuto stranu docela jinak než ti, kdož jí dávají volební mandát. Zelení totiž nezastupují pouze ekologické a ekologizující nadšence. Jsou útočištěm i pro voliče, kteří hledali a hledají politické a občanské ukotvení: nechtějí volit ani jednu z „velkých“ stran, o komunistech nemluvě. Jsou to liberálové, blízko politického středu, zatím ještě přesvědčení, že zúčastňovat se voleb je správné. Těm je jasné, že „protibursíkovci“ zelené ve „vysoké“ politice sotva udrží. Jejich umanutost vyvolává ve společnosti buď odpor nebo posměch. Byť je v mnohém pochopitelná. Ovšem pro účast v parlamentu je to málo. Ostatně názor, že Straně zelených by bylo lépe v opozici naznačil i jeden z kverulantů v jejích řadách Matěj Stropnický. Byť bylo by možné položit mu otázku, zda by podobný sešup neskončil naprostým vyzmizíkováním partaje z obecného povědomí a jejím klopýtáním okolo plus mínus procentního zisku. Pokud by si totiž strana „našlápla“ doleva, vrhla by se do tůně, v níž plavou mnohem zkušenější a mazanější štiky a ve které neexistují hledající voliči. Tam je každému v zásadních otázkách jasno. Tak proč volit nevyzpytatelné zelené?

Proto jsem přesvědčen, že pokles potenciálních voličů zelených v poslední době byl způsoben spíše obavou mnoha z nich, že strana opustí „bursíkovský“ směr a vydá se za Kuchtovou, než nechutí k dosavadnímu předsedovi a jeho metodám. Možná je to pro mnohé „autentické“ zelené nepřijatelná představa, ale zbavit se Bursíka pro ně přináší riziko perspektivy marginálního podivínského hnutí. Což ovšem může být bezesporu plnohodnotnou a čestnou náplní života. Záleží ovšem na tom, co kdo chce. Být bez Bursíka účastni ve vrcholné politice a zásadně ji ovlivňovat je v současnosti pro zelené velmi obtížné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...