Vzkaz 35 vteřin

Každý den se objevují z Haiti zprávy s narůstajícím číslem obětí a všem je už jasné, že tuto zem postihla další z katastrof, možná zatím ta největší. Tady na jihu USA, v New Orleans, se všichni okamžitě začali zajímat o to, jak postižené zemi pomoci. Možná i proto, že samotné město si prošlo podobným, i když – ve srovnání se zemětřesením na Haiti – mnohem menším neštěstím. Když přišla Katrina a smetla polovinu města, nedostávalo se lidem pomoci několik dní. Haiti je na tom momentálně podobně, i když se celý svět semknul a posílá pomoc, místní lidé jsou frustrovaní a nešťastní z toho, že pomoc nepřichází včas.

Místní haitská komunita, se kterou jsem se minulý týden v New Orleans sešla, čítá dohromady asi 4000 lidí. Převážně jde o celé rodiny, které se během posledních desetiletí do USA přistěhovaly za lepším životem. I přesto mají na ostrově mnoho příbuzných a známých, o které mají starost. Američtí Haiťané v New Orleans uspořádali finanční sbírku, semkli se a společně se snaží s katastrofou vyrovnat. Aby se rozloučili s oběťmi, sešli se také na mši v jednom z místních kostelů.

V tomto kostele, který užívá výhradně haitská katolická komunita, jsou sochy pouze černošských svatých. I Ježíš Kristus na kříži na hlavním oltáři je tmavé pleti. Mši sice kněz slouží v angličtině, ale veškeré písně zpívají přítomní věřící francouzsky, za doprovodu kytary. Jsou to haitské kostelní písně, které místní Haiťané nezapomněli. V lavicích jsou mladí i starší, před začátkem mše se navzájem objímají a říkají se nejnovější zprávy o svých rodinách. Jeden muž se právě dozvěděl, že jeho otec je v pořádku. Čtyři dny žil v napětí, nemohl získat žádné zprávy, až teď jeho otce příbuzní našli v jedné z provizorních nemocnic. Na Haiti má i sourozence a rodinu své manželky, všichni jsou v pořádku, ale to, co se podle slov jeho bratra odehrává v ulicích, je šílenství. Zápach, mrtvoly, frustrovaní lidé, kteří musí noci trávit na ulici nebo v parcích.

Všichni, se kterými jsem mluvila, by nejraději na Haiti okamžitě odjeli, aby byli se svými blízkými a mohli jim pomoci. Na druhou stranu si uvědomují, že v zemi vládne chaos a příliv desítek dalších lidí je momentálně nemožný. A tak se zaměřují na finanční pomoc. Snaží se vybrat co nejvíce peněz z různých zdrojů a spolupracují s Charitou i Červeným křížem.

I když je smutek ze ztráty blízkých všudypřítomný, je až ohromující, jak smířeně a s klidem lidé o tragédii hovoří. „Haiti už v minulosti postihlo mnoho zlého, vždycky jsme se z toho nějak dostali, dostaneme se z toho i teď. Hlavně nesmíme ztrácet naději a víru,“ říkají společně. Jsou to lidé, kteří vědí, jak to v jejich zemi vypadá, vědí, že život na Haiti je bídný, jsou skromní a vděční za každé slovo politování a za každou pomoc.

„Ti, kteří zemřeli, měli pouhých 35 vteřin. Tak dlouho se třásla celá zem. Jenom půl minuty měli na to, aby si v hlavě promítli celý život, který měl právě skončit,“ řekl ještě před začátkem mše Joseph Hector, jeden z neworleanských Haiťanů. Možná je to dobrý vzkaz pro nás všechny, kteří si žijeme tak nějak v pohodlí. Člověk nikdy neví, kdy se i jeho život může ve vteřině zastavit.

  • Haiti po zemětřesení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1364/136342.jpg
  • Tragédie na Haiti zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1361/136088.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...