Vražedkyně z Absurdistánu

Chtěla jsem být pozitivní a napsat konečně nějaký blog dobrých zpráv. Moc mi to nešlo, ale hledala jsem, až jsem našla. Chtěla jsem psát o tom, že na rozdíl od Putina ukrajinský prezident Janukovyč navrhuje zjednodušit proceduru adopce ukrajinských dětí a chtěla jsem kritizovat opoziční nacionalistickou Svobodu, která se postavila výrazně proti, za její falešný nacionalismus. A chtěla jsem mluvit i o zbytku opozice a o její neschopnosti se od takového jednání distancovat. Ale bohužel opozice se dokonce podílí na některých šílených návrzích jako například na testování úředníků z ukrajinštiny. Opozice křičela, když Strana regionů tlačila parlamentem zákon o regionálních jazycích, ale teď dělá totéž. Zbytečně rozeštvávají Ukrajince.

A rozhodně jsem se nechtěla věnovat Tymošenkové. Ta totiž opravdu poslední dobou ukrajinskou politikou nehýbe. Toho se Janukovyčovi a spol. podařilo dosáhnout cílevědomou prací. Na Tymošenkovou mohlo být už úspěšně zapomenuto i na Západě, který jí byl jednu dobu úplně posedlý. V poslední době totiž už ani tam její protestní akce nenacházely kýžený ohlas. Prohlášení o obavách z otrávené kosmetiky stály za řeč jen málokomu, její „akce nepokory“ z minulého týdne byla dokonce i na Západě prezentována jako obava ze soudního přelíčení. Dojemnou a uslzenou tiskovou konferenci jejího advokáta a tří spolubojovnic, opozičních poslankyň, o Tymošenkové zdravotním stavu jsem považovala za součást legitimní strategie bývalé premiérky, která situaci ovlivňuje už jen pomocí informací o svém zdravotním stavu (které se ale samozřejmě rozcházejí s pozicí vězeňské služby a ukrajinských lékařů). Vítejte v Absurdistánu!

ALE! Pak přišlo to, na co jsme dlouho čekali. JulijaTymošenková byla oficiálně obviněna z podílu na vraždě Jevhena Ščerbana z roku 1996. Měla ji organizovat společně s tehdejším premiérem Pavlem Lazarenkem a teď jí hrozí doživotí. Absurdní? Ano, ale ukrajinské státní zastupitelství prý sebralo dostatek důkazů, hlavním motivem měly být spory v podnikání. A o tom je třeba znovu mluvit. Přestože je Tymošenková takovým divným politickým vězněm, je politickým vězněm. 

Motivem zahájení trestního stíhání po skoro 17 letech je blížící se rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Tymošenková, které nebude pro Kyjev lehké ignorovat. Proto má připraveny další případy, kterými se chce pojistit, aby Tymošenková zůstala tam, kde je. Kyjev tak může eventuálně vykonat rozhodnutí Evropského soudu, aniž by se situace Tymošenkové nějak změnila. Případ Ščerbaň není samostatným případem, je součástí širšího plánu. Druhým motivem je udělat z bývalé premiérky blázna, psychicky ji zlomit. 

Indicie o tom, že by Tymošenková mohla mít na zmíněné vraždě podíl, se objevily již v roce 2009, tedy před prezidentskými volbami, které vyhrál Viktor Janukovyč. Jeden z kandidátů, Michailo Brodský, Tymošenkovou s případem spojil pravděpodobně s cílem diskreditovat ji právě před volbami. V roce 2011 analogické obvinění vyšlo už od státního zastupitelství, zejména díky kreativitě a angažovanosti Rinata Kuzmina, který staré kauzy šikovně resuscituje. V dokumentaci k případu Lazarenko ve Spojených státech se prý důkazy o Tymošenkové účasti na organizaci objevují - Tymošenková měla údajně platit. Spojené státy ale odmítly Ukrajince ke spisům pustit a bude velmi zajímavé, na jakých důkazech prokuratura obvinění postavila. 

No a to nejlepší nakonec. Duben 2012 a slavná a velmi nečekaná tisková konference syna zavražděného poslance Ruslana Ščerbaně, který si po 16 letech vzpomněl, že vlastně všechno zorganizovala Tymošenková s Lazarenkem. Představte si, že vám zabijí otce a vy 16 let víte, že s tím má něco společného Lazarenko, Tymošenková. A mlčíte!  Mlčíte, i když Lazarenko utíká do Spojených států a je zadržen (1999), mlčíte, i když je Tymošenková vzata do vazby (2001). Tehdejší prezident Kučma by jistě v té době Ščerbanovu výpověď ocenil. Mlčíte dokonce, i když náměstek státního zástupce Rinat Kuzmin oznámí, že Tymošenková má s případem něco společného (2011). A promluvíte, a to asi jen úplnou náhodou, v době, kdy jste sám obviněn ze zabití (na lovu měl opilý Ruslan zabít svého přítele). A jen náhodou vás pak prokuratura zbaví obvinění… Naproti tomu Vadim Bolotskych, usvědčený vrah Ščerbaně, odmítl svou výpověď změnit a odmítá ukázat prstem na Tymošenkovou a Lazarenka. 

A nakonec nelze nezmínit dojemnou péči, s jakou se o Ruslana Ščerbaně stará sponzor Strany regionů Rinat Achmetov. Ten pravděpodobně nemá s vraždou nic společného, ale evidentně má obavy. Třeba z odkrývání novodobé historie Doněcka. Na odhalení mnohých tajemství z divokých let devadesátých nemají ti, kdo přežili (finančně, ale i fyzicky) velký zájem.

Pořád myslím na ty dobré zprávy. Tak snad příště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...