Věra 68: monument míjení s Věrou Čáslavskou

Během premiérové projekce dokumentárního filmu Věra 68 se několikrát tleskalo na otevřené scéně. Nikoli ale filmu – uměleckým kvalitám, překvapivosti, výjimečnosti či vtipu, s jakým byl vytvořen –, nýbrž jeho hvězdě, Věře Čáslavské. Byla to pocta a poděkování sportovkyni, která sbírala gymnastické medaile v kritické době 60. let a kterou komunisté později odstavili jen proto, že odmítala odvolat podpis pod dokument Dva tisíce slov, jehož smyslu už dnes téměř nikdo nerozumí, pokud vůbec ví, že takový text existoval.

Z premiéry filmu se stala národní demonstrace. Veřejné předvádění krásného vztahu, ukazování silné společenské vazby k postavě, která svým postojem jako by i zpětně pročišťovala svědomí ostatních, kteří v době komunistické vlády tolik odvahy neměli. Zvláštní poděkování a gratulace k sedmdesátinám, oboje zrozené z adoračního naladění filmu. I filmový záznam režisérky Olgy Sommerové je takovým „milým dárkem“, poděkováním, gratulací. Spíše než umělecký dokument připomíná pěkně zabalenou krabičku, převázanou růžovou mašlí, v níž je něco sladkého na zub a lístek s nápisem „Díky, Věro, Olga!“ Film nehledá než roztomilé přáníčko, nikoli však kvůli jménu Věra, nýbrž kvůli jménu Olga, které mělo to štěstí a bylo u toho.

Obludně monumentální

Empatický humanistický dokument… Kdeže. Dílo humanistů se nevciťuje samo do sebe, do vlastní, krásné emoce (kýč jakožto smrt umění: dojetí krásou vlastního dojetí, svým sebevztahem, mocí emoce), ale do člověka, kterého zkoumá, kterého chce teprve najít a ve stylu, jenž odpovídá tvůrcově naturelu, posléze provizorně, zkusmo a nedokonale, nějak ukázat. Věra 68 nehledá nic, dávno před natáčením bylo nalezeno. Dívá se omámeně z jednoho úhlu. Neproblematizuje, neklade otázky: sobě, společnosti, divákům; dokonce ani té, kterou má kamera celou dobu pod dohledem. Té obzvláště ne. Té se nelze – nesmí se, jest zapovězeno – dotazovat a raňovat ji tak nutností odpovídat (Co je sláva? Co jsem já? Kam zmizel můj sport?). Není třeba se ptát. Všichni znají, všichni vidí ten starý obraz: Ecce homo!!! A tleská se, krásně se tleská… povinný aplaus vestoje. Člověku – nám všem!



Už dlouho nebyl k vidění dokument, který by byl tak obludně monumentální. Původní pozitivní emoce, možná i opravdová láska, se proměnila v klanění. Hladit po srsti pomáhá i hudba. Má vyzdvihnout emoci ještě výš, do říše umění, tam, kde city získávají věčnost a vznešenost. A tak tento „krásný“ cit, hypertrofovaný zálibou v sobě a sugestivním médiem filmu, staví pomník sobě i ženě, kterou k této sebeprezentaci využil. Ach, pomník člověčenství, mohyla hrdinství, jež národu tolik chybí, takže nikomu nemůže vadit, že natahovaná špička tohoto obelisku ve snaze ukázat „pravé hodnoty“ zpupně míří až kamsi nad nebesa. V době technologické „demokratizace multimediálního manipulování“ patří nadšená filmová mytizace (filmový pomník) k nejjistějším cestám, jak říct, že něco stojí za to. Je to ale cesta nejlacinější, pohodlná a nedůvěryhodná. Proto se jí skuteční dokumentaristé, hledající poklad odlišnosti ve světě stejnosti, úzkostlivě vyhýbají a odmítají budovat národní monumenty a iluzivně potvrzovat mýty smečky, přestože spolu s Olgou Sommerovou vědí, že pozitivní vzory a identifikační vyprávění (mýty) české společnosti zatraceně chybí.

Kde zůstala Věra?

Monumenty, jakkoliv na první pohled vznešeně krásné, jsou nakonec vždy obludné, protože sebezálibně kadeří originální touhu, aniž by se ptaly, proč tuto touhu máme a proč se nás drží. Monumenty jsou pomníky míjení. Tak jako film Věra 68, kde hodinu a půl sledujeme obrovskou ikonu slavné gymnastky, a přesto se na konci musíme ptát: A kde zůstala, kdo je Věra Čáslavská?!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...