Věčná emigrace Bohuslava Martinů

Několik těchto letních zamyšlení jsem věnoval zajímavým osobnostem, jejichž životní data byla blízko dni, kdy se příslušné zamyšlení vysílalo. Vždycky jsem si však byl vědom toho, že relace Názory a argumenty je ryze politická, takže jsem se snažil hledat u zmiňovaných osobností i prvky politické, které nějak zasáhly do jejich životů.

Dnes mě všechno nutí, abych hovořil o hudebním skladateli Bohuslavu Martinů. Vždyť před padesáti lety 28.srpna zemřel, a to během návštěvy svého přítele Paula Sachera v Schönenbergu poblíž Basileje. Tam byl také na pozemku svých hostitelů pohřben. Nezapomeňme, psal se rok 1959 a Martinů, ač po téměř čtyřicetiletém pobytu v cizině, stále toužil po vlasti. Nemohl se sem vrátit ani po smrti, protože nevraživost k jeho osobě přetrvávala i dávno po smrti jeho dávného nepřítele Zdeňka Nejedlého. 

Zdálo se tedy, že pohnutý život Bohuslava Martinů v různých zemích se oním pohřbem do švýcarské půdy definitivně uzavře. Překvapivě však do věci zasáhla skladatelova vdova Charlotta Martinů, žena prostá, ale inteligentní, která ve své závěti určila, že chce být pohřbena v Poličce, v hrobce rodiny Martinů. To se po její smrti koncem roku 1978 skutečně stalo. Nu a v té závěti bylo jako samozřejmost vysloveno i přání, aby ostatky jejího manžela byly ze Švýcarska do Poličky poslány za ní. To ani normalizační komunistický režim nemohl ignorovat a tak téměř na den přesně dvacet let po skladatelově smrti zažila Polička velkolepou slavnost návratu. Před tím byla rakev s tělem Bohuslava Martinů pro kontrolu otevřena a jeden úředník ministerstva kultury, který byl při tom, mi vyprávěl, že Martinů tam ležel po těch dvaceti letech jako živý – snad v důsledku dobrého balzamování či vskutku vzduchotěsné rakve. 

Už z toho, co jsem až dosud uvedl, vyplývá, že život Bohuslava Martinů se tak docela mimo politiku neubíral, ačkoliv politika spíše zasahovala jeho, než aby on zasahoval do ní. A i když jeho reakce na dramatické události doby, kterou prožíval, nebyly nikterak plakátově nápadné, neznamená to, že by se u něho byly vůbec neprojevovaly. Ve svém exilu vyjádřil zlobu proti mnichovským událostem roku 1938 Dvojkoncertem pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány. A po vyhlazení Lidic věnoval obětem této nacistické zvůle orchestrální meditaci nazvanou Památník Lidicím, která byla v Praze uvedena na jednom z prvních poválečných koncertů České filharmonie za přítomnosti prezidenta Beneše. Sám závěr druhé světové války oslavil Martinů svou jásavou 4. symfonií, která ovšem ve smutném Largu vzdává hold i obětem strašné válečné katastrofy. 

Ostatně, jak správně napsal Václav Holzknecht, domov provázel Bohuslava Martinů v duchu napořád a projevoval se naléhavě častými intonacemi, které se mnohdy ozývají v partiích poznamenaných cizími vlivy jakožto pohled na mírně zvlněnou českou krajinu. A zde musíme chtě nechtě dát zapravdu často zmiňovanému vyprávění o dětství slavného skladatele. To prožil na věži poličského kostela, kde jeho otec hlídal chod věžních hodin a vlastně také celý kraj, aby přivolal hasiče, kdyby někde hořelo. K tomu nadále na věži ve svém tamním příbytku vykonával svou ševcovskou živnost, v níž mu pomáhali i mladí tovaryši. Jeden z nich měl přirozené hudební nadání a při práci si pěkně zpíval různé písničky. Toto spojení českého zpěvu s oním pohledem na krásnou českou zemi se na celý život zapsalo do duše malého Bohuše. Začal hrát na housle, což ho i přes počáteční neúspěchy přivedlo na pražskou konzervatoř a později – zásluhou Václava Talicha – i do orchestru České filharmonie. 

Světové slávy však Martinů dosáhl až ve Francii a v Americe. Jen domů se stále nevracel – za první republiky se bál o svou případnou zdejší existenci a po válce kvůli oné už zmíněné nevraživosti Zdeňka Nejedlého a jeho následovníků. Tak právě Bohuslav Martinů jako by zahajoval řadu pozdějších politických emigrantů, z nichž někteří se dodnes z nejrůznějších důvodů nemohou vrátit, ačkoliv je touha po domově stále pokouší.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Bohuslav Martinů zdroj: Nadace Bohuslava Martinů http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/573/57228.jpg
  • Pokoj, kde vyrůstal Bohuslav Martinů zdroj: www.fotime.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/573/57226.jpg
  • Centrum Bohuslava Martinů v Poličce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/809/80887.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...