V Tallinnu chodí na pivo s laptopem

Estonská metropole je městem kontrastů. V tallinnském city stojí moderní prosklené výškové budovy bank, firem a hotelů a jen pár kilometrů od centra jsou rozpadající se dřevěné domky s několika nemajetnými rodinami uvnitř a kolem postsovětská sídliště. Ani ne půl milionový Tallinn je příjemné město, kde se snad všichni znají.

Procházka po Starém Městě stojí za to. Středověké budovy jakoby byly vystřiženy z pohádky, úzké uličky jsou k večerním procházkám přímo stvořené. Všude plno barů, restaurací, kaváren a hospod, všude plno lidí zvláště v pátek a sobotu večer. V převaze jsou Finové, kteří za pár desítek eur (výlet trajektem a jedním noclehem je přijde zhruba na 60 eur) vyjíždějí za zábavou a pro ně levným pivem (průměrně půllitr přijde na 70 Kč). Finů na víkend přijíždějí stovky, zaplní všechny hospody a v neděli se vracejí po probdělé noci s kartony piva domů.

Všední večery patří spíše místním. Studenti s laptopy chodí na pivo i na kafe. Není problém s připojením na internet. Země, která před lety vsadila na komunikační technologii, patří v rámci EU k nejlepším, pokud jde o přístup k internetu. Asi nebylo velkým překvapením, že Estonsko bylo první zemí, kde voliči hlasovali v parlamentních volbách právě po internetu. Vypadalo to jednoduše: občanský průkaz, v estonském vydání kartu s čipem s údaji a elektronickým podpisem, jste vložili do čtečky (stojí asi 200 Kč a slouží i k jiným účelům, například ke spojení s úřady a bankami), přihlásili se svým kódem a hlasovali. Svou volbu jste mohli měnit několikrát, platila ta poslední.

Argo Ideon, můj známý novinář z jednoho týdeníku, se rozhodl, že bude hlasovat v práci, nechtělo se mu do volební místnosti. „Není to vůbec složité, je to otázka minuty. Sedíš kdekoliv u počítače a hlasuješ, kdy ti to nejvíce vyhovuje”, říká Argo. Estonské vlády vsadily na informační technologii brzy po získání nezávislosti země.

Byl jsem se podívat na poslední zasedání vlády před parlamentními volbami. Stejně jako na všechna předchozí jednání ministři přišli s laptopy. Žádné stohy papírů, žádná lejstra. Vládní vyhlášky a dokumenty ministři studují v elektronické podobě.

Nejmenší a nejméně lidnatá pobaltská země je pověstná nadšeným přístupem k novým technologiím. Připojení k internetu je samozřejmostí, v Tallinnu se můžete k síti připojit bezdrátově, každá škola na vesnici má internet. Širokopásmové připojení má 95 procent škol, Estonsko je v EU na prvním místě. Přístup k internetu má v Estonsku 39 procent domácností a jen Slovinsko je na tom z nových členských zemí EU lépe. Pro srovnání: v Česku mělo loni připojení k internetu 29 procent domácností.

Internetové bankovnictví, komunikace s úřady, daňové přiznání, placení parkovného, jízdenek v hromadné dopravě – to vše Estonci důvěrně znají. Prioritou nové vlády má být rozvoj komunikačních technologií. V rámci EU patří Estonsko k nejlepším, pokud jde o přístup k internetu. Více než 90 procent bankovních operací je po internetu, 84 procent Estonců podalo daňové přiznání rovněž po internetu.

Nejmenší pobaltské zemi, kde žije necelých jeden a půl milionu obyvatel, se vede dobře. Stačí se podívat na ekonomické údaje z posledního čtvrtletí loňského roku, tedy nejčerstvější údaje. Ze všech zemí EU rostly nejrychleji Estonsko, jehož HDP se zvýšil o 11,2 procenta a Slovensko, kde tempo růstu dosáhlo 9,6 procenta.

Estonci jsou spokojeni. Bohatnou a mají vyšší platy, což často ukazují okolí, v Tallinnu jsou k vidění prakticky jen nová auta, často velmi luxusní. Estonci se derou dopředu, obavy z přehřátí ekonomiky si nepřipouštějí. „Výsledek voleb jasně potvrdil, že lidé jsou s námi spokojeni, že reformy podporují a věří nám. V Estonsku se všechno zlepšuje, ekonomika vzkvétá. A když se daří, lidé zpravidla vládu podporují”, řekl mi chvíli po oznámení výsledků vítěz voleb dosavadní premiér Andrus Ansip z Reformní strany v restauraci, kde jeho příznivci slavili volební vítězství.

Má smělé plány. „Ano mám, tomu, kdo je totiž nemá, se nedaří. Pokud budeme pokračovat v dosavadním slibném vývoji, za patnáct let bychom se mohli dostat to pětice nejlepších zemí Evropské unie”. Řekl mi muž, který s největší pravděpodobností usedne opět do křesla předsedy vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...