Útok v Sýrii nebo Další americký Irák?

Spojené státy s několika dalšími arabskými spojenci zahájily útok proti Islámskému státu (IS) v Sýrii. Pro syrský konflikt se nepochybně jedná o zásadní vývoj, nad jeho účelností se nicméně vznáší otazník.

Smysluplná akce?
Na jednu stranu je minimálně z hlediska legitimity útoku přínosem, že se Washingtonu podařilo své arabské partnery přimět k účasti. O stavu blízkovýchodní politiky USA však dost vypovídá, že se americká administrativa soustředila právě na budování této „koalice ochotných“ a veřejné oslavování jejího úspěšného uvedení v život než na pozastavení se nad tím, jak celé vojenské angažmá skončí a co po něm bude vlastně Sýrii čekat. Dalším důkazem americké bezradnosti je kontrast v tom, že Amerika do bojů sice nasadila své nejmodernější stíhací letouny F-22A Raptor, avšak zároveň hodlá IS na zemi porazit prostřednictvím syrské opozice, o jejíchž nejen bojových kvalitách se dá úspěšně pochybovat. Jisté tak je v podstatě dnes jen to, že letecká kampaň bude dlouhodobá a IS z ní vyjde oslaben. O tom, zda to syrskou občanskou válku pomůže ukončit, se nyní dá jen spekulovat.

Zpátky k terorismu?
Druhým faktorem probíhajícího střetu, který si zasluhuje pozornost, je chování Islámského státu a jeho proměna. Podobně jako v případě zásahu USA proti IS v Iráku, i nyní předcházela americkému útoku ofenzíva islamistů. V Iráku šlo o výpad na kurdské středisko Irbíl, v Sýrii se jednalo o tažení na město Kobane, taktéž kurdské. V obou případech jde o pozice, jejichž obsazení by, alespoň z pohledu IS, upevnilo jejich pozice v regionu. Jak je vidět, IS s útoky USA počítal a snažil se na ně takto připravit i ze strategického hlediska. Očekávanému útoku se ale Islámský stát přizpůsobil i na úrovni rétoriky a ideologie, když jen den před zásahem vyzval své stoupence, aby útočili na státní příslušníky zemí, jež se na operaci proti IS budou podílet. To může signalizovat postupný přesun těžiště aktivit IS od teritoriálních výbojů v regionu ke globálním teroristickým útokům à la al-Káida.

Diskutabilní výsledek
A konečně za třetí je zde otázka, co bude důsledkem dosavadních úderů. Skutečnost, že Spojené státy jich využily nejenom k oslabení IS, ale i jiných teroristických skupin v oblasti, naznačuje, že, na místo dnes časově příliš vzdálené a nepravděpodobné šance na vyřešení syrského konfliktu jako takového, Západ upřednostnil alternativu v podobě periodického „sekání trávníku“. Je pravděpodobné, že na tomto chaotickém teritoriu bude čas od času cílenými útoky likvidovat nebo oslabovat jen ty aktéry, kteří by mohli ohrozit jej samotného či expandovat za hranice Sýrie podobně jako IS. Vzhledem k zoufalé situaci, v níž se syrský konflikt a s ním i americká podpora tamní opozici nachází, a faktu, že islamističtí bojovníci tvoří úderné jádro i u syrské opozice, stojí za to zakončit cynicky otázkou: „Budou nakonec Spojené státy v Sýrii zároveň vyzbrojovat, trénovat a bombardovat tutéž skupinu bojovníků?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...