Únos v Libyi

Z libyjského státu jsou dnes ruiny a kdesi mezi nimi je ozbrojenci držen český občan. Pokud máme zůstat při hodnocení situace struční, lze přejmout informace rakouského ministerstva zahraničí, podle nichž se při nedávném útoku ozbrojenců na ropné pole v Libyi stalo rukojmími libyjské odnože hnutí Islámský stát (IS) celkem devět lidí: Rakušan, Čech, Filipínci a také lidé z Bangladéše a Súdánu.

Další informace o usilovné aktivitě českého ministerstva zahraničí a dalších úřadů už leží povětšinou mimo dosah médií a v případě únosů není nikterak neobvyklé, že se veřejnost řadu podrobností o tom, co se stalo a jak to nakonec dopadlo, ani nikdy nedozví, byť po tom tisk bude žíznit sebevíc. Několik poznámek stran výhledu uneseného Čecha je ale možno uvést, pokud vezmeme informace rakouské strany za bernou minci.

Proč Libye?
Předně Libye je dnes prioritní oblastí výboje IS. Její státní struktury jsou buď slabé, nebo přímo v troskách, země je rozdělená a společnost zčásti zradikalizovaná. Blízkost Evropy pak z Libye pro IS činí ideální sousto pro další teritoriální expanzi, která v očích jeho bojovníků buď konečně přitáhne Západ coby sílu zla do nevyhnutelné a přímé konfrontace s bojovníky IS, anebo alespoň vytvoří nástupní prostor pro infiltraci IS do států EU. Ve snaze přitáhnout kýženou západní intervenci v Libyi tedy IS bere za vděk vším, co se mu nabízí. Kromě vyhrožování zamícháním svých bojovníků mezi africké imigranty je dalším nástrojem braní rukojmí. Jednak se tomu dostane široké publicity a jednak je řešení únosu ve válkou zdevastované zemi pro bezpečnostní složky noční můrou.

Boje v Libyi
Zdroj: ČTK/AP/Mohamed Ben Khalifa

Braní rukojmí není v Libyi něco neobvyklého. Dá se ale očekávat, že IS v tomto nebude vidět jen místní kolorit a nástroj politiky, popřípadě organizovaného zločinu, a laťku posune výš. S medializací jiných případů braní rukojmí má koneckonců IS bohaté zkušenosti. Všechny však skončily špatně. Jak proto, že IS se snaží svými činy a jejich brutální a doslova neobměkčitelnou formou předstihnout své konkurenty, tak proto, že v Libyi nejprve potřebuje zesílit a nabrat nové rekruty. Bez prestiže a takovýchto úspěchů to půjde těžko. Snaha vytěžit ze zajatých rukojmí mediálně a mocensky maximum bude nevyhnutelná.

„Islámský stát“ nezná slitování
Rodina rukojmího by neměla očekávat, že bojovníky IS obměkčí, když bude mediálně volat po jeho propuštění. Dřívější případy ukazují, že IS se uprosit nenechal, i když měl podle slov rodičů rukojmího ve svých rukách poctivého muslima. A koneckonců, každá medializace celé záležitosti přijde IS vhod a jen zvýší cenu, jakou pro něj rukojmí má. IS není klasická teroristická skupina, která bude chtít v případě západního rukojmího reálně vyjednávat, přijímat výkupné či přistupovat na výměnu. IS nemá požadavky, má jen zájmy. Tragický osud zajatého jordánského pilota ukázal, že IS vedl vyjednávání o jeho propuštění ještě týdny poté, co jej zavraždil, a všechny fáze - zajetí, věznění i popravu - přitom neopomněl patřičně medializovat.

Pokud bude mít IS situaci pod kontrolou, tak se jeho nynější rukojmí mohou stát součástí nějakého brutálního divadla v budoucnu. Precedens ve formě hromadné popravy koptských křesťanů, původem z Egypta, by již ze strany „Islámského státu“ v Libyi byl. Možná také rukojmí přemístí hlouběji na jih, třeba i mimo libyjské hranice a mimo dosah již tak slabých státních orgánů či případného západního zásahu.

Profesionalita rozhodne
Jsou zde ale přinejmenším i dvě naděje. IS není zatím v Libyi příliš silný, byť je na postupu. To zvyšuje šanci, že se rukojmí podaří vysvobodit. Další možností je, že únos je dílem skupiny, která jen s IS sympatizuje a snaží na sebe přitáhnout jeho pozornost ve snaze se mu zalíbit a stát se jeho součástí. Pokud tedy únosci nejsou profesionálové (a brutalita ještě není synonymem profesionality), mohou se dopouštět chyb, popřípadě se přece jen nechat nakonec uplatit či přesvědčit k ústupkům. Čas ukáže, kde je pravda. Libyjský únos je každopádně nepříjemným důkazem, že se IS opět o něco blíže posunul k našim hranicím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...