Ukrajinská nezávislost a lyžařský instruktor

Podepsat dohodu o dodávkách plynu s bývalým lyžařským instruktorem? I to se může na Ukrajině stát. Demonstrativní akce, která měla Rusku ukázat, že i Ukrajina má své neruské zdroje energie, a že opravdu začíná diverzifikovat, jak zní to magické slovo a klíč k ukrajinské, nejen energetické, nezávislosti, se opravdu nevydařila. Kyjev v poslední době hodně mluvil o tom, že už je rozhodně načase snížit závislost na ruských dodávkách energetických surovin, ale reálně nikdo nic nepodnikal. Až do konce listopadu…

Svá prohlášení se totiž ukrajinská administrativa rozhodla podpořit veřejným ceremoniálním podpisem smlouvy o vytvoření konsorcia, které by mělo investovat právě do výstavby prvního tzv. LNG terminálu v hodnotě 1,1 miliardy dolarů. Díky němu se měl na Ukrajinu začít dovážet až o 20% levnější zkapalněný zemní plyn (v porovnání s ruskými dodávkami, které činí zhruba 430 dolarů za tisíc kubíků) v objemu 5 až 10 miliard kubíků ročně.

Na slavnostní událost byla pozvána média, ceremoniál zahajoval ministr energetiky a předseda vlády Mykola Azarov. Mluvilo se o historickém momentu a zdálo se, že jde o triumf ukrajinské vlády. Ten se ale záhy změnil v trapas mezinárodních rozměrů. Prvním a tedy nejdůležitějším investorem a účastníkem konsorcia měla být španělská společnost Gas Natural Fenosa, která ale spolupráci s Ukrajinou dementovala. Uvedla, že se možností podílet se na takovém konsorciu nezabývala a zabývat nebude a dokonce prohlásila, že osobu, která se jejím jménem podepsala, nezná. Kyjev byl evidentně v šoku, protože jinak by měl pro případ neúspěchu vymyšlenou nějakou mediální strategii. Žádná taková reakce se ale nekonala.

Partyzánskou podpisovou akci provedl jistý Jordi Sarda Bonvehi. Tento španělský „vyjednavač“, a podle ukrajinských médií bývalý lyžařský instruktor, nakonec přiznal, že neměl k podpisu žádnou pravomoc. Bonvehi měl totiž organizovat příjezd španělské delegace, ta ale z nějakých důvodů nepřijela, tak se rozhodl dokument podepsat sám a následně se se společností dohodnout. Jak to Bonvehi plánoval nebo proč, to nikdo nechápe. Teď je mu prý trapně a dobře mu tak. Trapně je i Ukrajině. A dobře jí tak, když si nedokáže zjistit, s kým se chystají tak důležité věci podepisovat. Jméno Bonvehi stačilo zadat do vyhledavače. Teď se zdá, že dostatečnou kvalifikací pro Bonvehiho bylo, že umí španělsky. Na druhou stranu je pochopitelné, že nadšení asi zatemnilo jinak velmi racionální ukrajinskou mysl. Kyjev prostě tak moc chtěl Moskvě ukázat, že na to má, až mu unikly zásadní detaily.

Po takovém přešlapu bych ale nechtěla být v kůži ukrajinské reprezentace. A žádné řeči o tom, že nejde o jediného investora, že potenciálních partnerů jsou tisíce, a hlavně, že Kyjev za nic nemůže, a že Španělé by si měli udělat ve firmě pořádek, na situaci nic nezmění. Ukrajinská reputace zase dostala další ránu a taková neprofesionalita může do budoucna potenciální investory od spolupráce s Ukrajinou odradit. Kyjev se sice snaží obvinit Moskvu ze zákulisních her a snahy diskreditovat celý projekt. Je pravda, že Rusko má na neúspěchu Ukrajiny jednoznačný zájem, ale v tomto případě si myslím, že Moskva nemusela ani hnout prstem. Jednoduše zafungovalo diletantství ukrajinské reprezentace. Všichni si ukazují na Kyjev a Moskva mezitím slavnostně zahájila stavbu plynovodu South Stream.

Přesto, vybudování LNG terminálu je dobrý plán a Ukrajina v rámci stejné ceremonie podepsala memorandum i s americkou společností Excelerate Energy, které sice bylo zastíněno onou tragikomickou situací, ale jde o zásadní věc. Během několika let by měla Ukrajina s pomocí americké technologie vybudovat plovoucí LNG terminál. Tato společnost totiž dokáže vybavit offshorové tankery tak, že mohou fungovat jako LNG terminály s kapacitou okolo pěti miliard m³ ročně.

Že by se blýskalo na lepší časy? To není tak jisté. Jestli se potvrdí obavy, že si chce Ukrajina od zmíněné americké společnosti plovoucí terminál (dokud nebude ten nový postaven) půjčit – ale za cenu vybudování nového – tak se zablýskne radostí asi jen v očích ukrajinských oligarchů. Na základě zkušenosti s podobnými operacemi lze předpokládat, že ne všechny peníze půjdou na účet americké společnosti.

Ale to už předbíhám. Zatím se z ukrajinských plánů radujme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...