Ukrajinská justice na sovětský způsob

Ukrajina má od konce února oficiálně dalšího politického vězně. Ukrajinský soud znovu vynesl politické rozhodnutí a poslal bývalého ministra vnitra Jurije Lucenka na čtyři roky za mříže. Navíc nařídil i zabavení veškerého jeho majetku a Lucenko má i tříletý zákaz vykonávat po odpykání trestu veřejnou funkci. Podle soudce jde o adekvátní trest za zneužití ministerské funkce. Ministr měl svému osobnímu řidiči totiž nezákonně přidělit byt a přiznat mu plat „operativního pracovníka ministerstva“. Škoda byla vyčíslena v přepočtu na zhruba 1,5 milionu korun. Tři roky s podmínkou dostal i Lucenkův řidič.

Od takového výroku si ukrajinské státní zastupitelství slibuje, že se „společnost stane lepší“. Nebudu předstírat, že tomu prohlášení rozumím. Nicméně to, že Jurij Lucenko je bývalým ministrem vnitra vlády Julie Tymošenkové a lídrem opoziční Národní Sebeobrany, která spolu s Juščenkovskou Naší Ukrajinou a BJUTem Julie Tymošenkové patřila k „oranžové“ trojce, nemělo na výsledek procesu nejspíše nejmenší vliv. Ukrajina totiž bojuje proti korupci.  

Na Lucenka proto v zápalu boje proti korupci v prosinci 2010 vletěly speciální jednotky Alfa a podle scénáře z jakéhosi akčního filmu ho zneškodnily. Byl zrovna na vycházce se psem… O osudu psa mi není nic známo, svou roli ochránce ale nesplnil a jeho pán byl od té doby držen jako těžký zločinec ve vazbě. (Tím nechci v žádném případě snižovat stupeň společenské nebezpečnosti korupce nebo zneužívání pravomoci, jen myslím, že existují jiné prostředky, jak se s takovými pachateli vypořádat). Ani jeho zdravotní problémy, které byly zřejmé na první pohled, nebyly dostatečným důvodem pro zahájení stíhání na svobodě. Lucenko pravidelně při zasedání soudu ztrácel vědomí, museli k němu volat sanitku. Na nehumánní zacházení se zadrženým upozorňovala i Rada Evropy.

K soudu, který začal případ projednávat až v květnu 2011 (to už měl za sebou Lucenko nejednu hladovku), bylo předvoláno více než sto padesát svědků. Většina z nich ale státní zastupitelství nepotěšila. Někteří prostě nepřišli, ti více odvážní svědčili v Lucenkův prospěch. Soudce se ale přesto rozhodl přečíst svědectví těch, kteří se neobjevili. Ale protože je veřejně známo, že výpovědi pro „svědky“ byly předpřipraveny (ti, kteří přišli je buď pod nátlakem podepsali a pak odvolali, nebo je vůbec odmítli podepsat), je těžké brát cokoli v tomto procesu vážně. 

Ukrajinští politologové si myslí, že Lucenkovo odsouzení nevyvolá velkou odezvu a na vztahu Západu k Ukrajině se podle jejich názoru nic nezmění. Asi mají pravdu. Bohužel. Vztahy jsou už tak velmi napjaté, ale zároveň asi ne tak silně, jak by bylo potřeba, protože Kyjev pořád postrádá motivaci k tomu, aby cokoli na svém chování měnil.

Takže prezident Janukovyč bude dál vesele tvrdit, že nemá na soudní procesy žádný vliv, že jenom bojuje s korupcí (některých), že opravdu chce situaci řešit, a že klidně dá Tymošenkové milost (nejspíš když o to požádá, což ona nikdy neudělá). Ale nic se dít nebude. A Evropská unie se tradičně nebude stačit divit a všechno bude důkladně monitorovat. 

Jedním z možných vysvětlení, proč si Ukrajina vytvořila další problém, je totální ztráta pudu sebezáchovy. Ale protože případ Lucenko bude pořád ve stínu případu Tymošenková, tak to spíše vypadá, že Kyjev prostě sází na to, že nějaký Lucenko je pod naše rozlišovací schopnosti. Z logiky věci by tomu tak mělo být. Lucenko byl ve vazbě už přes rok a Západ mluvil z devadesáti devíti procent jen o Tymošenkové. Co je ale na Ukrajině tak přitažlivé je fakt, že logika tam vůbec nefunguje. Ukrajina je země zázraků a prezident Janukovyč byl nejspíše nadán nadpřirozenou schopností dělat z obyčejných a téměř zapomenutých politiků hrdiny. Což je na Ukrajině jaksi přirozeně často dotaženo až do absurdních konců – třeba jako je nominace Julie Tymošenkové na Nobelovu cenu míru.

No comment - Lucenkova reakce na výrok soudu. Odrazila se přímo ve tváři státního zástupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...