Co Ukrajinec, to ekonom, dalo by se říci. Téměř každý chápe zákony inflace, orientuje se na trhu s valutami, přesně ví, kdy ji nakoupit nebo kdy prodat. Není divu, Ukrajinci žijí v permanentní krizi a jakákoli informace o možném oslabení hřivny spustí podmíněný reflex a Ukrajinec běží do směnárny koupit dolary. Jen se některého z nich zeptejte a hned vám dá přednášku. Ukrajinci jsou také pověstní svou nedůvěrou v bankovní sektor a vlastně v celou ukrajinskou ekonomiku.
Ukrajinská bitva o hřivnu
Ukrajinci se prostě, stejně jako všichni ostatní, snaží chránit vlastní úspory a upřímně řečeno, něco si na podobných spekulacích i přivydělat. Vláda se jim snaží situaci všemožně ztížit a do éteru vypouští nejrůznější dezinformace a uklidňující tvrzení o tom, že kurz hřivny má pevně v rukou a v nejbližší době se měnu devalvovat nechystá. Do země prý přiteklo za posledních devět měsíců deset miliard hřiven, takže k tomu není vůbec důvod. Nejbližší doba ale může na Ukrajině skončit klidně i zítra. Spíše než to ale hraje roli fakt, že je čerstvě po volbách a situace se ještě neusadila natolik, aby se vláda mohla přestat bát ekonomicky motivovaných pouličních protestů.
Ukrajinci ale nereagovali tak, jak měli, a proto se vláda rozhodla k dalším krokům. Přes doporučení mezinárodních expertů uvolnit kurz hřivny, Národní banka (potažmo vláda) se rozhodla hřivnu trochu posílit až na 8,13 hřivny za dolar (už bylo 8,3). A to v době, kdy reálný kurz je odhadován okolo 10 hřiven za dolar. Pak se objevily i informace o možném zavedení 15% daně z prodeje cizí měny – daň má znevýhodnit spekulace s valutou a jít na financování Penzijního fondu, který byl ekonomy označen za absurdní a amorální. Nebo další návrh o zavedení trestní odpovědnosti za obchodování s valutou na černém trhu. Zákony možná nebudou přijaty, ale cíle informační kampaně bylo dosaženo. Vystrašení Ukrajinci se vrátili do směnáren a nakoupené dolary zase měnili na hřivny.
Všichni chápou, že držet kurz uměle v určité výši ukrajinské ekonomice nepomáhá, a proto dříve nebo později k uvolnění kurzu dojde. O víkendu se dokonce objevila zpráva, že se ve Straně regionů mluví až o 12 hřivnách za dolar. Informaci vypustila opoziční Báťkivščina. Samozřejmě, může jít o snahu vyvolat paniku, na kterou ministerstvo financí odpovědělo tím, že kurz v roce 2013 bude maximálně 9,5 hřiven za dolar. A Ukrajinci zase žijí v napětí. Dolar je pro ně prostředkem, jak si v těžké situaci alespoň trochu přivydělat, čímž v podstatě navíc jen pokryjí nárůst cen dováženého zboží, protože ty na rozdíl od výplat neustále rostou.
Protože ale ukrajinská Národní banka bohužel, stejně jako jiné orgány (zejména soudy), není nezávislá a její politika se odvíjí od přání vlády, potažmo prezidenta Janukovyče, a ta teď nepotřebuje nic jiného než klid ve společnosti, vytváří se falešný pocit stability pomocí uměle udržovaného kurzu. Byl dokonce schválen zákon, který zmocňuje Národní banku vymáhat na exportérech odprodej určité části jejich valut, což je považováno za poslední šanci regulátora dostat cizí měnu do země a nedopustit devalvaci hřivny.
Jenže současná „stabilita“ je postavena na vodě. Narůstající zahraniční dluh s vysokým úrokem, negativní obchodní bilance a půjčky jdou na splácení importovaného zboží. Země je závislá na zahraničních kreditorech, zároveň má ale problémy s EU, USA, ale i s Ruskem. Rezervy Národní banky klesají, Ukrajina má poslat další splátku Mezinárodnímu měnovému fondu a jinou za ruský plyn. Vypadá to, že další vlna ekonomické krize na Ukrajině je nevyhnutelná, ale nebude, jak se snaží vláda tvrdit, způsobena světovou ekonomickou krizí, ale domácími problémy.
Ukrajinci se tak paradoxně stávají obětí deklarované snahy vlády dosáhnout stability a blahobytu. Vláda jednoduše nedělá nic pro hospodářský růst, nic pro zatraktivnění investičního klimatu….
A tak i přes podpis jakési smlouvy s Kyprem, budou ukrajinské miliardy (ve výši ročního rozpočtu země i více) nadále vesele končit v offshorech a nebudou pracovat pro ukrajinskou ekonomiku. Materiální odpovědnost za chyby a neschopnost vlády vypořádat se s ekonomickými problémy ponesou ale obyčejní Ukrajinci.