Ukrajinská bitva o hřivnu

Co Ukrajinec, to ekonom, dalo by se říci. Téměř každý chápe zákony inflace, orientuje se na trhu s valutami, přesně ví, kdy ji nakoupit nebo kdy prodat. Není divu, Ukrajinci žijí v permanentní krizi a jakákoli informace o možném oslabení hřivny spustí podmíněný reflex a Ukrajinec běží do směnárny koupit dolary. Jen se některého z nich zeptejte a hned vám dá přednášku. Ukrajinci jsou také pověstní svou nedůvěrou v bankovní sektor a vlastně v celou ukrajinskou ekonomiku.

Ukrajinci se prostě, stejně jako všichni ostatní, snaží chránit vlastní úspory a upřímně řečeno, něco si na podobných spekulacích i přivydělat. Vláda se jim snaží situaci všemožně ztížit a do éteru vypouští nejrůznější dezinformace a uklidňující tvrzení o tom, že kurz hřivny má pevně v rukou a v nejbližší době se měnu devalvovat nechystá. Do země prý přiteklo za posledních devět měsíců deset miliard hřiven, takže k tomu není vůbec důvod. Nejbližší doba ale může na Ukrajině skončit klidně i zítra. Spíše než to ale hraje roli fakt, že je čerstvě po volbách a situace se ještě neusadila natolik, aby se vláda mohla přestat bát ekonomicky motivovaných pouličních protestů.

Ukrajinci ale nereagovali tak, jak měli, a proto se vláda rozhodla k dalším krokům. Přes doporučení mezinárodních expertů uvolnit kurz hřivny, Národní banka (potažmo vláda) se rozhodla hřivnu trochu posílit až na 8,13 hřivny za dolar (už bylo 8,3). A to v době, kdy reálný kurz je odhadován okolo 10 hřiven za dolar. Pak se objevily i informace o možném zavedení 15% daně z prodeje cizí měny – daň má znevýhodnit spekulace s valutou a jít na financování Penzijního fondu, který byl ekonomy označen za absurdní a amorální. Nebo další návrh o zavedení trestní odpovědnosti za obchodování s valutou na černém trhu. Zákony možná nebudou přijaty, ale cíle informační kampaně bylo dosaženo. Vystrašení Ukrajinci se vrátili do směnáren a nakoupené dolary zase měnili na hřivny.

Všichni chápou, že držet kurz uměle v určité výši ukrajinské ekonomice nepomáhá, a proto dříve nebo později k uvolnění kurzu dojde. O víkendu se dokonce objevila zpráva, že se ve Straně regionů mluví až o 12 hřivnách za dolar. Informaci vypustila opoziční Báťkivščina. Samozřejmě, může jít o snahu vyvolat paniku, na kterou ministerstvo financí odpovědělo tím, že kurz v roce 2013 bude maximálně 9,5 hřiven za dolar. A Ukrajinci zase žijí v napětí. Dolar je pro ně prostředkem, jak si v těžké situaci alespoň trochu přivydělat, čímž v podstatě navíc jen pokryjí nárůst cen dováženého zboží, protože ty na rozdíl od výplat neustále rostou.

Protože ale ukrajinská Národní banka bohužel, stejně jako jiné orgány (zejména soudy), není nezávislá a její politika se odvíjí od přání vlády, potažmo prezidenta Janukovyče, a ta teď nepotřebuje nic jiného než klid ve společnosti, vytváří se falešný pocit stability pomocí uměle udržovaného kurzu. Byl dokonce schválen zákon, který zmocňuje Národní banku vymáhat na exportérech odprodej určité části jejich valut, což je považováno za poslední šanci regulátora dostat cizí měnu do země a nedopustit devalvaci hřivny.

Jenže současná „stabilita“ je postavena na vodě. Narůstající zahraniční dluh s vysokým úrokem, negativní obchodní bilance a půjčky jdou na splácení importovaného zboží. Země je závislá na zahraničních kreditorech, zároveň má ale problémy s EU, USA, ale i s Ruskem. Rezervy Národní banky klesají, Ukrajina má poslat další splátku Mezinárodnímu měnovému fondu a jinou za ruský plyn. Vypadá to, že další vlna ekonomické krize na Ukrajině je nevyhnutelná, ale nebude, jak se snaží vláda tvrdit, způsobena světovou ekonomickou krizí, ale domácími problémy.

Ukrajinci se tak paradoxně stávají obětí deklarované snahy vlády dosáhnout stability a blahobytu. Vláda jednoduše nedělá nic pro hospodářský růst, nic pro zatraktivnění investičního klimatu….

A tak i přes podpis jakési smlouvy s Kyprem, budou ukrajinské miliardy (ve výši ročního rozpočtu země i více) nadále vesele končit v offshorech a nebudou pracovat pro ukrajinskou ekonomiku. Materiální odpovědnost za chyby a neschopnost vlády vypořádat se s ekonomickými problémy ponesou ale obyčejní Ukrajinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...