Ucho Svobody: Suši chřipka a 20 let poté

V Japonsku propukla epidemie zcela neznámého viru - tzv. suši chřipky, nemoci, kterou způsobuje tamní oblíbená specialita sushi. Virus, který se objevil v syrových rybách, umocňují rýže a snad především mořské řasy. Panika vybuchla v jednom z center, Shibuyi, kde sanitky odvezly strávníky s vysokými teplotami do nemocnice. Zatím je hlášeno v celém Japonsku asi 100 případů výskytu dosud přesně nedefinovaného viru. Ze zmíněných nakažených v Tokiu zemřely dvě osoby. Světové aerolinie okamžitě zrušily všechny lety do země vycházejícího viru, Korea se od nenáviděného souseda rázně distancovala a neprodyšně izolovala japonské velvyslanectví. Rusko Japonsku bleskově přepustilo Kurilské ostrovy a Američané zvažují kobercové nálety.

Samotní Japonci polili pobřežní sádky lososů a tuňáků naftou a zapálili obrovské ohně. Všechny přímořské velmoci začaly intenzivně harpunovat okolní vody a Srbsko je snad poprvé od rozdělení Jugoslávie rádo, že je vnitrozemskou zemí. Nizozemci se pak celonárodně jali navyšovat duny, aby k nim nemohly přeskákat skákající druhy ryb. Panika dolehla i k nám. Třeboň oznámila ukončení chovu a doporučila českým hospodyňkám přechod letošní vánoční krmě na kuřecí řízky.

Média valí podobné informace už týden, lidé obléhají lékárny, odmítají jíst už i sardinky a humrové chlebíčky vyrobené z chemických náhražek. Tak nějak podobně na mě působí současná hysterie okolo prasečí chřipky. Kolik že zemřelo prokazatelně v epicentrálním Mexiku osob? 15? Ze zhruba 100 milionů? Dovede někdo spočítat, o jaký podíl se jedná? Nudíme se už natolik, že si nebezpečí vymýšlíme? Vzpomínáte na šílené krávy, ptačí chřipku, teď je tedy na řadě vepřové? A co pak - pokud to nebudou ryby, bude to třeba mléko?

Jakoby se všichni snažili odpoutat pozornost od skutečných problémů. Ekonomická krize je jedním z nich a lidé už pomalu otupují. Pro Mexiko to může třeba být ještě větší krize a problém pomalého přesouvání tamní populace na sever, kde pak tatáž volí podivné osoby za prezidenty. Jsou ony souvislosti vůbec vysledovatelné?

Můj dnešní blog plný otazníků ještě doplním bizarním vývojem kolem české politiky. Chřipka nechřipka, blíží se nová vláda. Až neskutečně charismatický nový vůdce, podpořený skupinou sovětsky školených odborníků už brzo nakrátko vyrazí do Evropy. Ta, pokud se nestačí schovat, bude muset tyto podivné osoby potkávat ještě asi dva měsíce, pak k ulehčení všech přebere žezlo usazené Švédsko. A vzhledem k rozšiřující se unii se na nás zase dostane až tak za 20 let. To už tu nebudeme a ti noví snad už konečně budou lepší.

Hodně se teď píše o výročí, které připadá na 17. listopad. Dokonce i Jarek Nohavica ho zmínil ve svém rozhovoru v Reflexu, ve kterém bůhvíproč tyká redaktorovi, který není o tolik mladší a přitom mu vyká. Zajímavá novinka. Taťka v rozhovoru s nezvedencem. Tak tedy tento bezesporu vynikající muzikant poněkud nepevného charakteru tady mluví o dnešních padesátnících, kteří plni naděje a sil zažili osmdesátý devátý, a teď jen zírají, jak rychle se iluze rozplynouti umějí.

A začínají se ve stále větším počtu stydět. Za všechny oficiály, tím největším počínaje. Zoufale vzhlížejí k náznakům normálnosti, k jakémukoliv poryvu, že ten marasmus není epidemický. Neboť sice nezabíjí, ale nesporně ubíjí.

Návrat ke studu může být i očistný, přestaneme si namlouvat, jak jsme výjimeční a originální. Jak stojíme za pozornost. A zapadneme do průměru. Jdu si raději přečíst něco o chřipce. Ta je aspoň přesně měřitelná.

  • Mexická chřipka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/837/83700.jpg
  • Jaromír Nohavica autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/44/4345.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...