Televize už není jen televizor

Stojíme na prahu éry všudypřítomné televize. Všudypřítomných obrazů. Před rokem jsem na konferenci v Londýně pronesl, že televize se už rozšířila za hranice „televizoru“, ale problém je, že většina lidí to zatím neví a těm, co to objevili, brání v kvalitních „nových službách“ současný rozvoj přenosu internetu. Ihned se rozvířila debata, kdy televizor dostane rovnocennou konkurenci. V diskusi se objevilo několik podnětných názorů.

Zaprvé panovala naprostá shoda, že každý přijímač televize, ať je to mobil, iPad, televizor nebo počítač, je uzpůsoben specifickému typu obsahu a na každý se lidé budou dívat jindy a z jiných důvodů. A to i v případě, že televizní signál v televizoru a třeba na mobilu bude stejně kvalitní.

Televizor zůstane prostředkem pasivního sledování programu vleže nebo v křesle, a rovněž zůstane komunitním přijímačem, kdy ke sledování filmu, hokejového zápasu nebo StarDance sedne celá rodina, parta kamarádů nebo partnerů. Televizor ideově zůstává domácím kinem pro různý počet diváků, umožňuje sdílet zážitky a trávit společně volný čas.

Televize mimo televizor plní jinou společenskou roli a následující léta přinesou v oboru revoluci.

Televize, na rozdíl od digitalizovaných novin nebo rozhlasu, potřebuje k přívětivému sledování v jiných přijímačích, než je televizor, hodně kvalitní připojení a také výkonný procesor a přehrávač.

Ač se to nezdá, protože přenosný televizor už byl nejen v lehce sci-fi filmech s Jamesem Bondem a třeba v polovině 80. let ve filmu Wallstreet, kde na znamení rychlosti doby a informačních dálnic vytahoval anténku z mini-televize Gordon Gekko, v reálu začala éra televize mimo televizor až nyní.

A stojíme v tomto smyslu na prahu éry všudypřítomné televize. Všudypřítomných obrazů.

Například Česká televize má už téměř 200 tisíc stažení aplikací na různé mobilní „chytré“ telefony. Naschvál dávám, že jsou chytré, do uvozovek, protože se jedná o první generaci přístrojů svého druhu s nepříliš stabilním připojením a technologický skok v tomto odvětví teprve přijde.

Stížnosti a spílání na „sekání se“ aplikací živého vysílání jsou nemilé, ale z hlediska doby, ve které žijeme, pochopitelné. Mediálně svět začíná poprvé v historii běžet stejně rychle jako technologie a v lecčems je předbíhá, což zvyšuje očekávání veřejnosti po nových službách a novém obsahu, ale vede k větším porodním bolestem.

Jen vzpomeňme, na jakých počítačích a z dnešního pohledu směšné rychlosti pevného připojení začínal internet, a přesto to lidi neodradilo.

„Chytré“ telefony začnou být skutečnou televizí až ve chvíli, kdy budou napojeny na 4G sítě, bude tak pokryta většina obydlených oblastí naší země a v mobilech budou například nové supervýkonné procesory OMAP 5. Ty udělají z mobilu opravdu počítač. To, co dnes děláme na stolním PC, zvládne potom i mobil. Jen klávesnice bude o dost menší.

Představme si, že se můžeme přenést v čase do roku 2015, ale spíš 2018. Pokud nedojde k finanční krizi a pádu burz, které vývoj zpomalují, Česká republika už se začne pokrývat novou technologií 4G, jež učiní z mobilního přenosu dat ještě rychlejší a spolehlivější nástroj, než je nyní kabelové internetové připojení.

„Chytré“ mobily přibližně páté až šesté generace budou zase výkonnější než současné stolní počítače. Jak mobil, tak samozřejmě tablet a počítač budou mnohonásobně výkonnější přístroje k pouštění a sledování televize, než je tomu nyní. Když si odmyslíme televizor jako domácí kino, všechny jmenované přijímače budeme používat i jako televizi.

Mobil bude v pohodě sloužit za jízdy dětem, aby se dívaly na dětské pořady nebo sledovaly hudební kanály. Na chatě si na iPadu nebo jiném tabletu můžete pustit fotbalový zápas, aniž byste se museli zvednout a jít si sednout do křesla dovnitř nebo tahali televizor naopak ven. Tablet si můžete položit, kam chcete, ležet na zádech nebo na břiše. Z telefonu přes YouTube pouštět večer na párty písničky nebo zapnout hitparády Óčka či MTV.

To vše lze uskutečnit samozřejmě už nyní, ale občas člověku tečou nervy z nekvalitního připojení, nízké výkonnosti přehrávače a procesoru. Takže se hodně lidí stále uchyluje ke spolehlivějším řešením. Pustí si rádio, televizor nebo vůbec nic. Až vstoupí 4G sítě na trh a nové procesory do mobilů a tabletů, změní se přístup široké veřejnosti k těmto přístrojům. Začneme je masivněji využívat nejen na hraní her, mailování, Facebook, hledání na internetu nebo focení. Stanou se zcela samozřejmým televizorem.

Televize se tak definitivně odpojí od svého napojení na „bedýnku“, tedy televizor. Ten se stane jednou z variací na multimediální přijímače nové doby a začne poskytovat to, co bude umět nejlépe: stahování a sledování obsahu, který potřebuje pro kvalitní zážitek velkou obrazovku s vysokým rozlišením a gauč nebo křeslo namířené na ni.

Takovým obsahem už bude jen zčásti zpravodajství, hudba a publicistika, ale zůstanou jím filmy, seriály, výpravné hrané dokumenty nebo velké show typu StarDance, SuperStar a podobně. Projekty, které vyniknou na špičkové a co největší obrazovce.

V televizoru budeme sledovat i sportovní zážitky, protože je rádi online sdílíme. Ale proč si nevzít na golf nebo jinam ČT4 v mobilu a nepodívat se sestřih PGA tour? A proč na iPadu ze záznamu nesjet finále Wimbledonu, když při živém přenosu jsem byl s dětmi venku?

V mobilních přístrojích vidím větší budoucnost pro obsah, který si budeme hledat v archivu. Navzdory rozvoji HbbTV a jiných platforem, kterými se dostávají videoarchivy do televizorů, bude pro lidi příjemnější si takové pořady hledat v menších tabletech, počítačích a často i mobilech (například zpravodajské přenosy nebo zprávy) a dívat se na ně v posteli nebo v autobuse po cestě do práce nebo školy se sluchátky na uších s pocitem plné informovanosti.

Lidé se spíš nebudou zatěžovat hledáním „menšího“ obsahu ve velké televizi, když je to mnohem příjemnější v přístroji do ruky. Navíc mluvíme o době, kdy kvalita přenosu a obrazu je téměř stejná.

Nyní žijeme v přechodné době, kdy nové přijímače svůj potenciál ukazují, ale selhávají kvůli technické nedostatečnosti a pomalým, laxním telekomunikačním firmám, kterým se nechce ukvapeně budovat vysokorychlostní mobilní internet 4G, když jim zatím nejvíc vydělávají „primitivní“ esemesky. Tyto výnosy jsou internetem a novými službami ohroženy.

Průzkum společnosti Ericsson to potvrzuje. Ukázal například, že technologie LTE zařazená do „generace 4G“ mění chování lidí. 23 % lidí, kteří mají připojení LTE od společnosti TeliaSonera, podle zjištění často sleduje internetovou televizi v telefonu a dřív tak nečinilo. Celých 46 % surfuje často po internetu mobilně mimo domov.

Růst datových toků mění chování lidí. Když si uvědomíme, že mobil na LTE umí přenosovou rychlost 50 megabitů za sekundu, což dává uživateli bezproblémové sledování televize i ve vysoké rychlosti v autě a rovněž videohovory v autě jsou samozřejmostí, budeme telefon s velkou dotykovou obrazovkou stále vnímat hlavně jako telefon? Ani omylem.

Televize brzy přestane i pro širokou veřejnost znamenat televizor. Ta doba se neodvratně blíží a televizní producenti a společnosti, co vysílají program, to budou muset brát na vědomí i při tvorbě specifického obsahu a plnění jednotlivých kanálů.

Televize půjde pustit v přibližně stejné kvalitě na rozličně velkých a mobilních přístrojích a budeme tak činit z různorodých důvodů.

Současné porodní bolesti sekání se, padání, nenačítání televizních živých programů i stahovaných pořadů kvůli proměnlivému a často slabému 3G signálu postupně vymizí. Stejně tak se mnohonásobně zvýší kvalita a výkonnost chytrých telefonů a tabletů. Technické těžkosti nikdy nepůjde zcela odstranit, ale rozdíly v přijímačích a signálu se postupně setřou.

Na čem si pak pustíte raději Hydepark nebo MTV?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...