Svět, z něhož jde strach

Kdo si libuje v historických paralelách a jehož sny ho připravují na to, že ráno přistoupí k oknu a místo všední ulice spatří krajinu Armagedonu, musí se cítit uspokojený. Neboť se zdá, že se k nám blíží sedm jezdců Apokalypsy. Ekonomická krize je jenom posledním hřebíčkem do rakve. Násilí, kam člověk pohlédne. Teď naposled v Rusku spráskali nějaký opoziční průvod. Už permanentní jsou boje v Řecku. A to nemluvíme o zemích mimo Evropu. Kam pohlédneme, nehoří-li už doutník konfliktu, alespoň si někdo zapaluje. I u nás, v zemi holubičích povah, vykračují si bojovníci na Janov a tam si jiní válečníci chystají na obranu proti nim zbraně.

Podívejte se na kteroukoliv internetovou diskusi. Z tématu zdánlivě nevinného se vyklube nesmiřitelný spor, jejž by člověk rád nazval ideovým, kdyby nebyl jenom primitivně nenávistným. „Kdo není s námi, je proti nám,“ to je heslo současnosti. Případně: „Kdo není se mnou, je proti mně!“ A říci „nevím“ v pitomých sporech znamená, že je pochybující slabochem. Společenská atmosféra směřuje k jednoznačným vírám, pověrám, přesvědčením, ideologiím, nepřátelstvím… Někteří tomu říkají „silný názor“. Kdo ho nemá, je outsider, jemuž nepatří budoucnost. Sebereflexe je přece srabárna. Význam ztrácejí všechny normy mezilidského chování. Zkuste si nastoupit do obyčejné tramvaje. A dát přednost stařence. Po vás i po ní přeběhne parta těch, kdo vědí, že je potřeba být všude první. Jinak je přece šance na uplatnění ztracená! Neušlapou stařenku a vám nezlomí nohy ze zlé vůle. To jenom proto, že to tak chodí. Tedy dupe.

Lidstvo začíná obdivovat silné vůdce. Místo,  aby znervóznělo nad strategií a taktikou Vladimira Putina, adoruje ho. Rusko je, pravda, složitá země. Ostatně samo považuje za své největší muže Ivana Hrozného, Petra Velikého a Stalina. Ovšem sotva pochopit, že normy tohoto nevyzpytatelného kolosu se stávají respektované ve společenstvích se zcela jinými tradicemi. Svědčí to o všeobecné úzkosti. Z ní vyplývá touha po mesiášovi, který zástupy vyvede z nejistoty. Takovým spasitelem ve světě posedlém brutalitou a obdivem k „silným názorům“ nemůže být Ježíš nebo nějaký mudrlant. Většina očekává muže síly, meče, nemilosrdnosti. Ten nastolí ve vratkosti jasnou linii. Klid. Krev je samozřejmou daní. Když se kácí les, létají přece třísky. Takhle pěkně to uměli odůvodnit všelijací kulturtrégři a politruci minulých běsů. Aby se všichni měli dobře a na světě zavládl pořádek, je nutno se nejprve zříci některých zastaralých pravidel a později se řady překážejících individuí zbavit. Hlavně těch s kritickým rozumem. Možná jsou mnozí z nich hodní a slušní lidé. To my, opravci starého a nositelé budoucího řádu, uznáváme. Ale vadí při uklidňování všehomíra. A ve jménu všeobecné jistoty je třeba vyoperovat nejistotu.

Hledáme-li srovnání s historií, nebudeme mít mnoho práce. Jistě, lidstvo se poučilo z Velké hospodářské krize let třicátých minulého století. Holocaust v nás budí hrůzu. A silní vůdcové, hlásající slávu a buřty pro vyvolené, to mají zatím složitější. Jenomže: obecná nejistota, vratkost, nedůvěra ve společenství i v sama sebe je stále zřetelnější. A k tomu na stále více obnažené nervy lidí drnkají supí média. Ten stupňující se tlak informací dílem rozechvívá, dílem činí cyničtějším. Obojí vede k ztrátě soudnosti.

Stav světa připomíná Michaela Douglase ve filmu Volný pád. Začal únikem z vozu, uzavřeným ve stojící koloně aut, skončil jako zabiják. Nerad bych patřil k těm, které jsem uvedl na začátku tohoto článku, k zjednodušujícím nalézačům věčných porovnávání, případně k prorokům konce světa. Ovšem pocit, že se lidstvo blíží k hromadnému nakupování basebalových pálek, mě v mých myšlenkách občas obtěžuje.

  • Nepokoje v Řecku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/577/57675.jpg
  • Demonstrace v Moskvě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/578/57776.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...