Prezident Ruské federace Vladimir Putin obvinil Spojené státy z nátlaku na skupinu nezávislých pozorovatelů, kteří měli monitorovat prosincové parlamentní volby v Rusku. Podle Putina skupina, kterou do Ruska vysílá OBSE, svou cestu zrušila pod vlivem amerického ministerstva zahraničí. V Moskvě se to považuje za pokus zpochybnit legitimitu průběhu ruských voleb a Putin na to reagoval prohlášením, že bude mít americkou intervenci u OBSE na paměti při rozhodování o vztazích Ruska ke Spojeným státům.
Nekalé podezření
Ve stejný den naznačují „zprávy BIS a Vojenského zpravodajství“ (podle reportáže ČT), že „ruské zpravodajské služby mohou podle odborníků zneužívat ke svým cílům i hnutí, která se angažují proti umístění amerického radaru v České republice.“ Každá z těch dvou zpráv – zejména když se objeví v týž den – přispívá svou troškou do mlýna, který nejen u nás v Česku, ale v celém západním světě, a pochopitelně i v Rusku, zanedlouho semele jakoukoli naději na partnerské vztahy Západ – Rusko. O pozvolné přeměně tohoto – od počátku velmi křehkého a možná spíše fiktivního – partnerského vztahu ve vztah konfrontační se ovšem dá hovořit minimálně od Putinova únorového projevu na mnichovské konferenci o bezpečnosti v Evropě. Ruský prezident v něm poprvé ostře reagoval na záměr umístit prvky amerického protiraketového štítu do Česka a Polska.
Novinář musí s lítostí konstatovat, že v této atmosféře napětí a posunutých kriterií se nedaří chladné objektivitě při posuzování skutečností, které krom zamýšleného významu dostávají najednou význam patrně nezamýšlený – význam nechtěných faktorů nové polarizace. Takovou skutečností jsou i jednání o umístění radaru v České republice. Ruský odpor vůči celému projektu výstavby dvou prvků amerického protiraketového štítu v Česku a v Polsku, hrozby ruských generálů i ruské diplomacie, ale i ruské protinávrhy podmíněné upuštěním od umístění radaru v Česku a protiraketových střel v Polsku, to vše vytvořilo v Česku atmosféru, ve které jsou projevy pochyb o vhodnosti souhlasu české vlády s instalací radaru vnímány především ve světle této nově vznikající konfrontace. Každý nesouhlas s úmyslem české vlády uzavřít s vládou George W. Bushe dohodu o radaru se vystavuje riziku, že bude chápán nebo – co je horší – vykládán a prezentován jako projev zbabělého strachu z hrozeb Moskvy nebo dokonce jako souhlas s postoji Moskvy, jako ztotožnění s Putinovým rostoucím antagonismem vůči Spojeným státům, prostě jako zaujetí pozice „na druhé straně barikády“. Nové napětí mezi hlavními aktéry dávno skončené studené války umožňuje ignorovat fakt, že nesouhlas s radarem je hlavně projevem obav z prohlubování konfrontace mezi západními demokraciemi a světem islámu, výrazem přesvědčení, že umístění prvků protiraketového štítu ve střední Evropě není správnou obranou proti snaze teroristů vehnat Západ a muslimské země do vzájemného krvavého konfliktu a že tak jako byla neadekvátní Bushova politika v otázce Iráku, může být neadekvátní i Bushovo případné rozhodnutí o vojenském řešení otázky Íránu a jeho „bomby“. Právě eventualita takového rozhodnutí Bushovy administrativy byla dlouhé měsíce jedním ze stěžejních témat analýz ve světovém tisku, zatímco u nás není tématem ani při posuzování vhodnosti česko–americké smlouvy o radaru.
Od podezření k diskreditaci
Je ovšem pravda, že česká veřejnost (či její podstatná část) se ve své většině staví – dnes už spíše v hloubi duše než v ulicích měst – proti vybudování radarové základny na českém území především kvůli hořké historické zkušenosti se sovětskou vojenskou přítomností. Právě těmto lidem musí riziko případného obvinění z tajné spolupráce s ruskými zpravodajskými službami připadat neuvěřitelné, a možnost, že by podobné podezření padlo právě na ně, je může znechutit nebo zastrašit, a tedy definitivně odradit od účasti v jakékoli formě veřejného protestu proti radaru.
Ke škodě demokracie může být tímto podezřením skutečně každý veřejný protest proti radaru snadno zdiskreditován. Ke škodě demokracie může pak nakonec zmizet i tato – jediná – forma vyjádření postoje veřejnosti k záležitosti, která značnou měrou ovlivňuje už nyní, ještě před rozhodnutím o instalaci radaru v Brdech, postavení naší země ve světě.
- Americký radar na Marshallových ostrovech autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/41/4079.jpg
- Lokalita u Míšova na Brdsku určená pro výstavbu radaru. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/37/3661.jpg
- Prezident USA vystupuje z letadla v Tel Avivu. autor: ČT24, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/41/4031.jpg
- Ruský prezident autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/18/1736.jpg
- Ruský prezident Vladimir Putin autor: Misha Japaridze, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/6/581.jpg
