Svět podle Zdeňka Velíška (209)

Ani u nás ani jinde v Evropě by asi většina lidí neuměla zodpovědět otázku, kdy a kde se zrodil pojem Evropská unie. Jubileum nám dává příležitost to připomenout. Bylo to v Maastrichtu, před dvaceti lety. Smlouva, která je známá jako maastrichtská a byla podepsána 7. února 1992, se oficiálně jmenuje Smlouva o Evropské unii. Ne smlouva o maastrichtských kritériích, což je možná jediný pojem, který se dnes leckomu vybaví, když slyší Maastricht. Ale je na omylu, kdo si teď povzdychl: Jo, tak tam to všechno před dvaceti lety začalo! Všechno to, co teď končí krizí eura. Kdepak! Ta historie je ještě o pětatřicet let delší!

Před Evropskou unií tu bylo EHS. Snad i ti mladší to ještě dokáží dešifrovat: Evropské hospodářské společenství. Evropská unie je jen jeho pokračováním. Před zrodem společné měny - taky tehdy v Maastrichtu - se musel zrodit – v náramných zmatcích, mimochodem, ba i v šarvátkách na hranicích - společný trh. Teprve zkušenosti s odstraněním cel přivedly EHS k rozhodnutí odstranit také národní měny.

A zkušenosti se společnou měnou, hlavně ty špatné, přivádějí teď proces evropské integrace k dalšímu milníku, ke smlouvě o rozpočtové disciplině, která se tak málo líbí českému premiérovi, zatímco jiným evropským politikům se jeví jako nutný doplněk maastrichtské smlouvy o Evropské měnové a hospodářské unii. Ta měnová je realitou. Zatím pro sedmnáct zemí. Ale k hospodářské unii vede cesta teprve přes tu letošní smlouvu o rozpočtové disciplině. Inu, evropská integrace je proces!

Když tohle uznáme, ztratí pro nás věrohodnost tvrzení, že smlouva o rozpočtové disciplině vytváří fiskální unii, a to že už není ta Evropská unie, do které jsme vstoupili, takže o přistoupení k té smlouvě se u nás v Česku musí rozhodnout referendem, stejně jako svého času o vstupu do Evropské unie.

Ale Evropská unie se nám přece měnila před očima, sotva jsme do ní podali přihlášku! Jeden příklad za řadu jiných: změna hlasovacího mechanismu provedená na summitu v Nice. Evropská unie nebyla ani na chvíli něčím definitivním. Vstupem do ní jsme vstoupili do procesu. Ten ale měl už tehdy daný směr a dnes má kontinuitu. Důkaz? I teď ve fiskálním paktu jde o to, s čím už všichni dříve souhlasili a co málokteří dodržovali: státní dluh pod 60 % HDP, rozpočtový deficit pod 3 %. Poznáváte? Ano. Maastrichtská kriteria! Akorát, že teď jde už vážně o jejich dodržování a o sankce za jejich ignorování. I tahle etapa zapadá do pětapadesátiletého procesu evropského sjednocování. Aspoň tak se to jeví pamětníkovi.

(Komentář Zdeňka Velíška pro pořad Horizont ČT24 ze dne 12. února 2012)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...