Stále jsme v krizi, co s tím ne/dělat?

Evropa se stále motá v krizi. Poslední čísla Českého statistického úřadu tomu sice zdánlivě nenapovídají, nicméně jde pouze o mezičtvrtletní statistiku. V meziročním srovnání má ekonomika stále značné problémy. Nicméně pro Česko mohl být příznivý výsledek postrčením dopředu, což je v současné době jedině dobře. Je potřeba oživit chuť lidí více utrácet - tedy poptávku. Jak se ukázalo, šetřit umí většina Čechů dobře. Teď nastal čas pustit se do nákupů. Čelem k této výzvě se však musí postavit i vláda, která investicemi a státními pobídkami ukáže, že cesta z krize vede právě tímto směrem.

Ze strachu z budoucí situace lidé v posledních letech šetřili a ukládali peníze pod polštář, na vkladní knížku či spořicí účty. Tím se však kola ekonomiky ještě více přibrzdila. Svůj podíl na tom samozřejmě nese krize eurozóny. Nicméně nespornou úlohu hrály i některé zprávy analytiků a politiků, kteří ustavičně upozorňovali na vážnost situace. Zvýšení obou sazeb DPH bylo velmi diskutabilní – hlavním problémem však byla nakonec neúměrně dlouho trvající nejistota kolem stanovení zmíněných daňových sazeb. Kdyby nedošlo ke zmatkům kolem DPH a škrtání vládních výdajů v takové míře, kdyby si čeští politici byli více jistí kvalitou české ekonomiky, možná by tu teď už žádná krize nebyla a růst HDP by se pohyboval stejně jako u našich východních sousedů na Slovensku.

Utrácet nebo šetřit

Utrácejte - lehce se řekne, hůř udělá. V první řadě si musí každý jednotlivec, každá rodina spočítat, kolik peněz jí na účet přijde a kolik je fixní výdaj. Z rozpočtu domácnosti něco ukrojí věci každodenní potřeby atd. Pak musíme zapřemýšlet, jestli má cenu schovávat peníze na horší časy. V této chvíli asi ne, neboť česká ekonomika by už víc klesat neměla. Naopak se spíš očekává pozvolný růst. Nehledě na to, že v době, kdy se inflace pohybuje kolem tří procent, je otázkou, zda ukládat peníze do bank, které nabízí roční zhodnocení obvykle ne více než dvě procenta. Nejlepší investicí by se tak mohlo zdát peníze hned utratit či investovat.

Jedno je jisté, naříkání nad pomalou ekonomikou nic nevyřeší. Jistě, ve srovnání se zeměmi jako Německo či Rakousko se zdá, že česká ekonomika stojí, nic se nevyvíjí a jsme stále pozadu. To jsou samozřejmě zčásti pravdivé zprávy. Druhou stranou mince je fakt, že naprostá většina zemí světa si o blahobytu, který v naší zemi je, může nechat jen zdát. Celá Evropa naříká nad čísly, které jí generují počítače, a je ohromena tím, že lidem klesají mzdy a že už jim v garáži nestojí tři auta, ale jen dvě. Pro ilustraci, na světě je zhruba sedm miliard lidí – z nich podle analýzy Světové banky jedna miliarda žije v extrémní chudobě (1 dolar na den), další téměř 3 miliardy lidí žijí za 2,5 dolaru na den. Za přibližně 10 dolarů žije zhruba 80 procent populace na Zemi. V tomto srovnání si snad nevedeme tak špatně? Ostatně, peněz se válí v České republice stále dost, když téměř každý týden vyplyne na povrch nová milionová kauza.

Nenadávat, přemýšlet

Někdy bychom se mohli před nadáváním zastavit a zeptat se sami sebe: Žijeme opravdu tak špatně? Přiznejme si, že český spotřebitel dokáže svůj nákupní košík ještě stále vrchovatě naplnit věcmi, které k životu nutně nepotřebuje. Domácí finanční sektor je stabilní, o své dosavadní úspory v bankách se nemusíme bát. Nečekejme jen na to, až se rozjede německá ekonomika a jděme většímu růstu trochu naproti. Před volbami se objeví jistě spousta populistických gest, kterými budou politici ujišťovat veřejnost, že právě jejich metoda je pro ekonomiku ta pravá. Buďme v nahlížení na funkčnost takových slibů obezřetní – česká ekonomika potřebuje vládní investice do stavebnictví, průmyslu a více subvencí pro české exportní firmy. Stabilní politické a daňové prostředí by uvítali jistě všichni podnikatelé. Kam se v tomto ohledu bude Česko ubírat, o tom zřejmě rozhodnou voliči v brzkých předčasných volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...