Sparťanský pláč aneb Nabubřelé odkazování

Když AC Sparta prohrála doma s Příbramí, tvářili se někteří sparťané jako nechápavci: „To přece není možné, hráli jsme dobře, ba na jaře nejlépe! A prohráli jsme!“ Kroutili hlavami, až si je málem uvrtěli. Dokonce z úst některých rudých zazněla stížnost na nepochopitelnou nepřízeň osudu, ba nebojme se říci, že samotných bohů. Člověk by až mohl mít pocit, že cosi iracionálního navštívilo velkou Letnou, aby tamním nadlidem uškodilo a zabránilo jim porazit nepatrný klub odkudsi z venkova.

A při tom to je tak prosté, drahý Watsone, řekl by Sherlock Holmes: fotbal se hraje na góly, ne na kdyby. Střelba je součást hry. Pokud by nějaký houslista šmidlal smyčcem jako o život, čině při tom nejkouzelnější pohyby, předváděl geniální prstoklad a tóny by nezazněly, sotva by někdo řekl, že hraje jako Paganini.

Jiří Jarošík prohlásil, že místo toho, aby Sparta vedla v tom zápase po prvních deseti minutách 3:0, po první půli prohrávala. „Příbram dala náhodný gól, takhle to netrefí už deset let. To nás dost vykolejilo,“ dodal. Myslel tím Šlapákovu patičku. Zábavnou pro všechny kromě Sparty a jejích fanoušků. Dalo by se to brát, kdyby před tím, po zápase s Viktorií Žižkov, sparťanský stoper po zápase prohlásil: „Mohli jsme klidně prohrávat, ale pak jsme dali náhodný gól, jaký nedáme deset let. To Viktorku dost vykolejilo.“ Nelhal by. Přikrylova branka v onom zápase bylo čisté ukopnutí a pro Spartu v těch chvílích fotbalového trápení, které předváděla, doslova dar shůry. Spekulovat jako Sparťané po Příbrami po tomto zápase s Viktorií a (hoši z Letné, teď ruku na srdce!) po řadě zápasů předtím, mohli bychom tvrdit, že Sparta nemusela být v čele ligové tabulky už dávno. Navíc je Jarošíkovo vyjádření hrubou neúctou vůči soupeři. Lze ho zařadit do velmi trapných výroků po prohraných zápasech, jimiž se to kolem nás ve všech sportech jenom hemží: „Prohráli jsme si to sami!“ Ubohá povýšenost. Jako by mluvčí chtěl říci, že jen my, my a my rozhodujeme o výsledku. Sok není nic. On nás přece porazit nedokáže! To jenom my, všemocní… Jak lépe by zaznělo: „Oni byli lepší!“ Jak by bylo povznášející, kdyby se zdejší sportovci drželi prastaré modlitbičky: „Popřej mi, Pane, abych v boji, který jde životem, měl odvahu udeřit a riskovat. Mám-li vyhrát, dej, aby to bylo dle zákona a má víra a čest se udržely vysoko. A mám-li prohrát, dej, abych dovedl stát u cesty a pozdravit vítěze, až půjde kolem.“

I nedávné občasné sparťanské povýšené názory vůči stále ještě rozklížené Slavii: „Kdyby vám nezachytal ten Berkovec, dostali jste v derby trojku, ne-li bůra!“ jsou jaksi irelevantní. Fotbal, pokud vím, hrává jedenáct lidí. A brankář je jeden z nich. Jeho úkolem je chytat, ne pouštět. Právě tak blbé by bylo, kdyby nějaký slávista říkal: „Kdyby to ten Přikryl nedorazil, tak jste prohráli…“

Také se stále častěji ozývají stížnosti sparťanských fanoušků (některých!), že rozhodčí, řízení paní Damkovou, s temnou Berbrovou rukou v pozadí, připískávají soupeřům hochů z Letné (zejména Plzni). I to je poněkud trapné. Takhle si historicky mohou stěžovat v podstatě všichni, kdo kdy soupeřili se Spartou, už po desetiletí. Známé úsloví, že kdo jede na Spartu, prohrává 0:2 už v Průhonicích, nevyplývalo pouze z toho, že jak si myslí příznivci rudých, budila jejich železná jedenáctka takovou hrůzu svým výkony a sebejistotou. Byl tam také červík nejistoty z toho, jak je zápas „ošéfovaný“. A mohlo by se pro to snést příkladů nejen z časů vlády jedné strany, ale i z následných dob pluralitních. Stačilo by pečlivě zalistovat v paměti nebo v análech.

Jedinou sparťanskou odpovědí na podobné stesky a výtky bylo, že to je prostě a jednoduše závist vůči nedostižně nejlepšímu rudému lídrovi. Hodně to připomíná situaci ve zdejším veřejném prostoru: řekne-li někdo, že mnoho movitých si svůj majetek „nakorumpovalo“, abychom prostě a sprostě neřekli: nakradlo, zazní z jejich řad okamžitě pohrdlivá poznámka o „typicky české závisti“. Ze stejného soudku je sparťanské nabubřelé odkazování kritiků jejich jakéhosi vyššího společenského standardu a benevolentního rozšíření pole jejich možností oproti ostatním do stejných dějinně národních závistí.

Podobně soudného člověka nebaví neustálý mediální tlak, vyvolávají pocit, že skutečnost sparťanských proher a umolousaných remíz je čímsi nepochopitelným. Vždyť přece Sparta je nejlepší, tak musí být první! Nechápu, odkud toto přesvědčení pramení. Prý mají letenští nejsilnější kádr. Asi ne, když nevyhrávají. Anebo se ten kádr nedokáže dát dohromady a stále to v něm skřípe. V tom případě ovšem také nejde nazvat Spartu nejsilnějším týmem, protože soudržnost je jedním ze základních atributů dobrých mužstev. Pohleďme na Barcelonu: co by jí bylo platné, že má vynikající hráče, kdyby jim to dohromady neklapalo?!

Sparta by už měla přestat plakat a stěžovat si na nepochopení světa a nepřízeň vyšších mocností či alespoň paní Štěstěny. Její mléko, nad nímž pláče, není přece ještě rozlité. Ovšem pokud by do něj měli sparťané začít fňukat, mohlo by i zkysnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...