Sočinská válka kavkazského bin Ládina

Volgograd letos vzpomínal, jak před 70 lety s obrovskými oběťmi na obou stranách války změnil historii. Tenkrát to byl ještě Stalingrad. Město, které se stalo největším symbolem schopnosti Ruska nepodlehnout cizí zlovůli.

Teď Volgograd zakouší teroristické útoky, které ho mají pokořit jako rychle se rozvíjející velmi významné centrum, předurčené k tomu, aby se brzy stalo moderní metropolí ruského jihu. Jsou tu rozrůstající se loděnice, bez nichž se naprosto neobejde rozvoj celé perspektivní zóny Kaspického moře. A sílí taky strategická výroba hliníku a dobře stratifikovaná metalurgie.

Rozvoj Volgogradu a celé volgogradské oblasti nesmírně irituje islámské fanatické skupiny, zklamané tím, že po rozpadu SSSR se nepodařilo odtrhnout do té doby hospodářsky i kulturně zaostalou oblast Severního Kavkazu od Ruska.

Útok na nádraží ve Volgogradu
Zdroj: ČTK/AP/Associated Press Television News

Západní svět velice sympatizoval s Čečenci při jejich první i druhé čečenské válce proti Rusku, stejně jako s Afghánci, z jejichž země chtěl Brežněv (1979) udělat sovětský koridor téměř až k teplým vodám Indického oceánu. Mnozí Čečenci se při válčení v Hindukuši hodně naučili z koránu. A po soumraku sovětské éry to použili po svém. Afghánci dodatečně odpustili nenáviděnému sovětskému generálovi Dudajevovi, když se z něho stal nesmírně obratný velitel Kavkazanů - už v protiruské válce.

Vzpomene si někdo – snad už jen historici – že Dudajev snil „o zasazení těžkých ran Volgogradu“? Takové snění je věc pro psychology, kteří rychleji pochopí, jak protiruští Kavkazané řady různých národnostních kmenů dokáží být stále a trvale iritováni symboly ruské (sovětské) vojenské slávy.

Výbuch trolejbusu ve Volgogradu
Zdroj: Denis Tyrin/ČTK

Pár hodin před koncem roku 2013 se do kroniky krvavého teroru ve Volgogradu zapsaly dvě akce. První byl nedělní sebevražedný útok zfetované „černé vdovy“ u vchodu do nádraží. Džihádistka se odpálila na místě, když ji hlídka nepustila dál k vlakům. Druhý případ  se odehrál ráno v pondělí. A pokud to další zprávy neopraví, zdá se, že ten se odehrál bez sebevražedné oběti, protože není snadné pokaždé naverbovat fanatiky, aby cenou vlastního života zabili pár dalších lidí.

Hlavní otázka, na kterou se teď ptají Rusové – od Kremlu po běžné občany: jde o Soči? Ovšemže ano. A je v tom stejná úpornost, s jakou kdysi islámští fanatici vraždili židovské sportovce v Mnichově. Volgograd byl a dosud je zamýšlen jako důležitý transportní uzel – zejména letecký - i pro přílet do Soči.

Ale čím blíž k Soči, tím víc se možnost proniknout na areál sportovišť pro teroristy blíží nule. Teď má tedy především zapracovat psychologie strachu. Jenže ta má své limity a ve zbývajících týdnech před olympiádou se prokáže, jak velké či malé tyto limity jsou.

Policie vyšetřuje výbuch v trolejbusu ve Volgogradě
Zdroj: ČTK/AP/Denis Tyrin

Za nynějšími akcemi se tyčí postava někdejšího brigádního generála Abu Usmana, štědře financovaného sponzory ze Saudské Arábie (prý k nelibosti samotného vládnoucího rodu Saudů), a s penízky, které k němu tečou přes Katar i Malajsii.

Abu Usman je 46letý naftařský strojní inženýr (vystudoval v Grozném) a měl – ještě za sovětských dob – nabídku, aby pokračoval ve studiích v Lenigradu. Z toho sešlo, když sešlo i z jeho známosti s mladou profesorkou matematiky a chemie Světlanou Čirikovou, která ho chtěla žalovat pro hrubost a násilí.

Rusky jeho jméno zní Doku Chamatovič Umarov (arabské peníze mu chodily na jméno Jumar Kiant Dokka v Abu Dhábi).

Atentát na nádraží ve Volgogradu
Zdroj: ČTK/AP/Nikita Baryshev,Volgograd Mayor\'s Office Handout

Doku Umarov – alias Abu Usman – se před osmi roky vyhlásil za emíra kavkazského Chalifátu – s působností od Černého po Kaspické moře. V této „funkci“ soupeřil s řadou dalších islámských osobností. Při několika ruských protiteroristických akcích byl zřejmě raněn. A ve dvou či třech případech prohlášen už za mrtvého. Jenže vždy po čase o sobě dal vědět dobře živoucí. A se mstivými prohlášeními, vyhlašujícími vendetu za mrtvé bratry Musu a pak také Isu. A za smrt otce, který – podle jeho výroku – byl umučen „ruskou jižní KGB“.

Za posledních deset let má být v jeho rodině mezi nejbližšími příbuznými čtrnáct mrtvých. Jen není jasné, kteří zahynuli při přestřelkách s ruskými bezpečnostními silami a kdy šlo o střet navzájem nenávistných skupin islámistů.

Doku Umarov
Zdroj: ČT24

Umarovova žena a jeho šest dětí (nejmladšímu synovi teď bude osm) žijí, jak se zdá, klidně a nikdo raději neupřesňuje kde. Asi většinou v Čečensku, kde situaci dobře kontroluje prezident Kadyrov. Lze to charakterizovat tak, že za peníze z Moskvy se z Grozného stalo moderní město, kde si Kadyrov dělá, co chce, a Moskva je ráda, že tenhle rajon má někdo pevně v rukou (přestože to ona není, starostí jí tu ubylo – i když o slovutných lidských právech se tu moc mluvit nedá).

Doku Umarov – či Abu Usman – neboli kavkazský bin Ládin – spustil před Silvestrem terorem ve Volgogradě svou vlastní sočinskou válku. Nepochybuji, že jak v jeho štábu, tak především v Kremlu se nyní horečně pracuje na strategii, která nechce připustit nic jiného než vlastní vítězství. Než dorazí do Soči olympijská pochodeň míru, hrozí jiné plameny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...